9.3.2005
Bohaté křesťanské dědictví Gruzie připomněl Jan Pavel II. v poselství, které z polikliniky Gemelli adresoval nové velvyslankyni této země u Svatého Stolce. Pověřovací listiny ve Vatikánu předala kněžna Khétévane Bagration de Moukhrani.
?Je mi líto, že mi rekonvalescence nedovoluje přijmout vás osobně, abych vám popřál všechno nejlepší v okamžiku, kdy zahajujete svou misi? ? píše Jan Pavel II. v poselství předaném gruzínské velvyslankyni. Vyjadřuje naději, že duchovní a kulturní hodnoty tradice Gruzínů budou i nadále hrát důležitou roli v novém rozkvětu jejich společnosti. Papež povzbuzuje k posílení sociálních a hospodářských struktur, zachování identity, ale zároveň k otevřenosti širší evropské a mezinárodní komunitě. Svatý otec poznamenává, že gruzínští katolíci, přestože jsou náboženskou menšinou, chtějí přispívat k duchovní obnově národa. Ujišťuje, že se nasadí za svobodu, spravedlnost a jednotu, v duchu spolupráce a úcty po boku pravoslavných a všech lidí dobré vůle. V závěru vyjadřuje naději na konstruktivní dialog katolické církve s gruzínskou vládou, který by měl církvi zajistit právní ochranu, aby mohla plnit své poslání.
Kněžna Khétévane Bagration de Moukhrani pochází z gruzínské královské rodiny. Narodila se před 50-ti lety ve Francii. Je vdaná a má čtyři děti. Při papežově návštěvě v Gruzii byla konzultantkou gruzínského pravoslavného patriarchy.
V poselství Svatému otci u příležitosti předání pověřovacích listin, nová velvyslankyně připomíná věrnost svého národa Kristu i v obdobích pronásledování a náboženské nesvobody. Křesťanství se v Gruzii stalo stáním náboženstvím už roku 337. Po dlouhá staletí tamní vládci udržovali diplomatické vztahy se Svatým Stolcem. Na počátku 13. století papež Honorius III. vyzval jednoho z nich k účasti na křížové výpravě. Kontakty byly přerušeny až v 19. století po připojení Gruzie k Rusku. K jejich krátké obnově došlo v letech 1918-1921, kdy je znovu přerušila invaze Rudé armády.
Po získání nezávislosti roku 1991 ? píše kněžna Bagration de Moukhrani ? Gruzie navázala diplomatické vztahy se Svatým Stolcem. Donedávna sídlil gruzínský diplomat ve Švýcarsku, kde byl rovněž velvyslancem. Nyní jmenoval gruzínský prezident Micheil Saakašvili velvyslance sídlícího v Římě, aby zdůraznil význam, jaký připisuje Svatému Stolci a jeho činnosti pro duchovní rozvoj národů.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.