Papežovo poselství do Osvětimi

27.1.2005 

?Tragédii Šoah nikdo nesmí přejít lhostejně. Pokus o systematické vyhlazení celého národa leží jako stín nad Evropou a nad celým světem. Je to zločin, který navždy poskvrnil dějiny lidstva. Ať je alespoň dnes a v budoucnosti varováním: je nepřípustné ustupovat ideologiím, které připouštějí jako možnost šlapat po důstojnosti člověka kvůli jeho rase, barvě kůže, jazyku nebo náboženství. Tímto apelem se obracím ke všem, a především k těm, kdo ve jménu náboženství sahají k násilí a terorismu.?

To jsou slova, která zazněla v poselství Jana Pavla II. k 60. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Při dnešním vzpomínkovém aktu přednesl papežský projev apoštolský nuncius v Polsku, arcibiskup Józef Kowalczyk.

Jan Pavel II. vzpomíná na svou návštěvu tohoto strašného místa v roce 1979. Jako poutník jsem se zastavil před deskami věnovanými obětem ? říká Papež a vypočítává 19 jazyků, jimiž promlouvají. Na prvním místě vzpomíná na hebrejský nápis, upomínající na osudy národa, jehož synové a dcery byly určeny k totálnímu vyhlazení. Tento národ má původ od Abraháma, který je také naším otcem ve víře ? parafrázuje Svatý otec slova Pavla z Tarsu v listu Římanům (Řm 4,11-12).

Další zastavení jsou před nápisy věnovanými Rusům a Rómům. ?Historie účasti Sovětského Svazu ve válce byla složitá, ale musíme připomenout, že právě Rusové měli nejvyšší počet osob, které tragicky zahynuly. Osud Židů měli ve zrůdných Hitlerových plánech sdílet i Rómové a nesmí se na ně na tomto místě zapomínat ? uvažuje dále Papež ve svém poselství. A naléhavě opakuje ? tyto nápisy nelze lhostejně přecházet.

Nakonec připomíná utrpení svého národa. Zkušenost Osvětimi ?byla další etapou ve staletých bojích tohoto národa, mého národa, v obraně svých základních práv mezi evropskými národy ? rozvažuje Jan Pavel II. před polským nápisem ? Další hlasité volání po právu na vlastní místo na mapě Evropy.... Vyslovení této pravdy bylo voláním o historickou spravedlnost pro národ, který přinesl tolik obětí za osvobození našeho kontinentu od zhoubné nacistické ideologie, a byl vydán do otroctví jiné ničivé ideologie sovětského komunismu.? ? sumarizuje Jan Pavel II. tragické osudy 20. století. Zastavení si zaslouží každá z pamětních desek, dodává Papež. Vzpomíná, jak před nimi procházel ponořen v modlitbách a svěřoval Božímu milosrdenství všechny zavražděné představitele národů, zasažené hrůzou války. ?Modlil jsem sem také o jejich přímluvu, o dar pokoje pro svět.? ? vyznává Svatý otec.

V závěru svého poselství připomíná, že uprostřed nepopsatelného nahromadění zla se objevilo také heroické dobro. Díky lidem, kteří v nelidských podmínkách dokázali projevovat lásku, se potvrdila pravda, že zlo nebude mít poslední slovo. Právě v tom tkví nejhlubší smysl oslav výročí osvobození tohoto koncentračního tábora. ?I v propasti utrpení může vítězit láska. Osvětimské svědectví této lásky nesmí být zapomenuto. Stále musí probouzet svědomí, tišit spory a vyzývat k pokoji? ? napsal Jan Pavel II.

Z Osvětimi telefonuje Magda Dobrzyniak:

?Hosty oslav přivítal zvuk vlaku přijíždějícího na rampu v tlumeném světle pochodní rozestavených podél kolejiště v Birkenau. Ve jménu nemnohých, kdo přežili zločiny holokaustu se ujal slova bývalý vězeň a profesor historie, Wladislaw Bartoszewki, francouzská Židovka, která vede Nadaci pro paměť o Shoah, Simone Veil, a jménem umučených Rómů, Romani Rose, který stojí v čele Centrální rady německých Rómů... Bartoszewski a Veil podepsali Chartu mezinárodního centra studií o Auschwitz a holokaustu, které vznikne v budově tzv. Starého divadla, nedaleko hrůzou opředeného bloku smrti. Hlavní část slavnosti zakončil zvuk šofaru, beraního rohu, který židovský národ užíval při náboženských obřadech. Dutí na šofar je voláním ke Stvořiteli o milosrdenství pro jeho stvoření. Před mezinárodním pomníkem obětí tábora pak zaplály pochodně a následovaly ekumenické modlitby.?

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.