Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit

27.9.2020 

Promluva před mariánskou modlitbou Anděl Páně 27. září, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, v mé vlasti se říkává: „Na špatné počasí vlídná tvář“. S vlídnou tváří vám tedy přeji dobrý den!

Svým kázáním o Božím království se Ježíš staví proti religiozitě, která nezahrnuje lidský život, neinterpeluje svědomí a jeho odpovědnost za dobro i zlo. Ukazuje to rovněž podobenství o dvou synech, podané v dnešním Matoušově evangeliu (srov. Mt 21,28-32). Na otcovu výzvu, aby šel pracovat na vinici, odpověděl první syn bez rozmyslu záporně – „nejdu“, ale potom litoval a šel, zatímco druhý syn, který neprodleně přitakal – „ano, ano, otče“ – tak ve skutečnosti neučinil. Poslušnost nespočívá v tom, že se řekne „ano“ či  „ne“, nýbrž ve skutku, v práci na vinici, v realizaci Božího království. Tímto jednoduchým příkladem chce Ježíš překonat religiozitu chápanou pouze jako vnější, zvykovou praxi, která nezasahuje do života a postojů lidí; religiozitu povrchní a pouze rituální v tom špatném smyslu slova.

Exponenti této „fasádní“ religiozity, kterou Ježíš odmítá, jsou »velekněží a starší lidu« (Mt 21,23), kteří, jak upozorňuje Pán, budou do Božího království předcházeni celníky a nevěstkami (v.31). Toto tvrzení nesmí vést k myšlence, že dobře jednají ti, kdo se Božími přikázáními a morálkou neřídí a ohrazují se: „Vždyť ti, kdo chodí kostela, jsou horší než my!“. Ne, to není Ježíšovo učení. Ježíš nepoukazuje na celníky a nevěstky jako na životní vzory, nýbrž jako na osoby  „upřednostněné Milostí“. Chtěl bych zdůraznit slovo „milost“, protože obrácení je vždycky milost,  kterou Bůh nabízí komukoli, kdo se otevře a obrátí k Němu. Tito lidé totiž poslechem Jeho kázání litovali a změnili život. Vzpomeňme například na sv. Matouše, který byl celníkem, zrádcem svojí vlasti.

V dnešním evangeliu působí lepším dojmem onen první bratr ne proto, že dal svému otci  zápornou odpověď, ale poněvadž se po svém odmítnutí obrátil, zalitoval a přisvědčil. Bůh má trpělivost s každým z nás, neunaví se a neustává ani po našem odmítnutí. Ponechává nám také svobodu vzdálit se od Něho i pochybit. Pomyšlení na Boží trpělivost vzbuzuje úžas! Pán nás stále očekává, stále je vedle nás, aby nám pomáhal, ale respektuje naši svobodu. S rozechvěním však očekává naše přitakání, aby nás opět objal svojí otcovskou náručí a zahrnul svým bezmezným milosrdenstvím. Víra v Boha každodenně požaduje volbu dobra před zlem, volbu pravdy před lží, volbu lásky k bližnímu před sobectvím. Kdo se obrací k této volbě poté, co zakusil hřích, nachází  první místa v nebeském království, kde je větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými (srov. Lk 15,7).

Obrácení – změna srdce - je však proces, který nás očišťuje od mravní strusky, což je někdy bolestné, protože není svatosti bez nějakého toho odříkání a bez duchovního boje. Zápasu o dobro, úsilí neupadnout do pokušení a snahy učinit z naší strany vše, co můžeme, abychom dosáhli  života v pokoji a radosti blahoslavenství. Dnešní evangelium nás volá k odpovědnosti za způsob křesťanského života, který není tvořen sny či krásným očekáváním, nýbrž konkrétním nasazením, abychom se stále otevírali Boží vůli a lásce k bratrům. Avšak ani ten nejmenší konkrétní úkon nelze učinit bez milosti. Obrácení je milost, kterou musíme neustále žádat: „Pane, uděl mi milost se polepšit. Obdař mne milostí být dobrým křesťanem.“

Nejsvětější Maria ať nám pomáhá poddávat se působení Ducha svatého, který rozpouští zatvrzelost srdcí a dává schopnost litovat, abychom dosáhli života a spásy, přislíbené Ježíšem.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.