9.6.2020
Vatikán. Svatý otec v listě římskému vikáři, kard. Angelovi De Donatis, informuje o založení nového podpůrného fondu pro lidi, které zasáhla hospodářská krize, zapříčiněná pandemií. Zároveň do něj, prostřednictvím římské Charity, vložil počáteční částku jednoho milionu euro. “Má to být znamení, které podnítí všechny lidi dobré dobré vůle, aby se konkrétním gestem zasadili o inkluzi všech spoluobčanů, kteří hledají útěchu, naději a uznání svých práv”, píše papež. Fond “Ježíše, božského dělníka” bude oficiálně představen při páteční tiskové konferenci v Lateránském paláci.
“Jako římský biskup jsem rozhodl o zřízení diecézního fondu Ježíše, božského dělníka, abych vyzdvihl důstojnost práce”, zdůvodňuje František svůj krok a poukazuje na řadu lidí, kteří se dosud živili “příležitostnou a denně hledanou prací, jejichž dočasná pracovní smlouva nebyla obnovena, nebo jsou placeni na hodinu”. Ať se již jedná o “stážisty, pomocníky v domácnosti, malé podnikatele či živnostníky v nejvíce postižených odvětvích”, mnohdy jsou to “otcové a matky, kteří stěží zápasí o to, aby přinesli dětem něco k jídlu a zajistili jim nezbytné minimum”. Podle papeže je nezbytné věnovat pozornost všem, kterým hrozí, že “na ně nedosáhne institucionální podpora a kteří nyní potřebují oporu, aby se mohli znovu postavit na nohy”.
Nejenom jim je určen nový fond, do něhož by dle Františkova přání měli přispět všichni občané, počínaje institucemi. “Kéž by se stal příležitostí ke skutečnému spojenectví, v němž se každý cítí protagonistou obnovy našeho společenství po přestálé krizi. (…) Obracím se k dobrému srdci všech Římanů a vybízím je, aby uvážili, že v tuto chvíli nestačí sdílet pouhý přebytek”, naléhá papež a vyzývá především kněze, aby se stali “prvními přispěvateli do nového fondu a stali se jeho nadšenými podpůrci ve svých komunitách”.
V závěru listu římský biskup chválí dosavadní mezilidskou solidaritu ve své diecézi: “Všímáme si, že mnoho lidí žádá o pomoc, a zdá se, že pět chlebů a dvě ryby nestačí…Přesto však s radostí zaznamenávám známky života v naší římské církvi i celém městě. Dokládá to velký počet lidí, kteří si v těchto dnech vyhrnuli rukávy, aby pomáhali nejslabším, stejně jako nárůst darů pro organizace, které pečují o chudé a nemocné. Mnozí Římané v těchto dnech z oken a balkonů svých domovů tleskali lékařům a zdravotním sestrám, zpívali a hráli na hudební nástroje, vytvářeli společenství a narušovali osamocenost, která se vkrádala do četných srdcí. Nešlo jen o improvizované a emotivní projevy, nýbrž o touhu po společné, jednotné práci na obecném dobru”, soudí František a přeje si, aby ve Věčném městě rozkvetla sousedská solidarita a skutky obdobné postojům milostivého léta, kdy se mají “odpouštět dluhy, urovnávat spory a požadovat dlužní splátky podle možností dlužníka, a nikoli trhu”.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.