Jezuita Gumpel o málo známé úctě emeritního papeže k Piu XII.

4.3.2020 

Itálie. „Zjistí se, že ve vatikánských archivech neexistují kompromitující dokumenty“, těmito slovy komentuje pondělní zpřístupnění archiválií z pontifikátu Pia XII. (1939-1985) německý jezuita Peter Gumpel (foto), relátor beatifikační kauzy Pia XII., jehož heroické ctnosti před deseti lety uznal papež Benedikt XVI. (19.12.2009). „Do tohoto úřadu mne v roce 1983 jmenoval Jan Pavel II.“, vysvětluje o.Gumpel, ročník 1923, který je v jistém smyslu posledním žijícím svědkem oné generace jezuitských historiků, jimž mandát Pavla VI. umožnil přímý přístup do Vatikánského tajného archivu (poté, co roku 2014 zemřel postulátor Pacelliho beatifikační kauzy, piemontský jezuita Paolo Molinari).

Měl jsem totéž privilegium jako mí spolubratři Burkhart Schneider, Robert Graham, Pierre Blet a Angelo Martini (autoři známých dvanáctisvazkových Actes ed documents du Saint Siége relatifs á la Seconde Guerre Mondiale) a mohl jsem studovat veškeré dokumenty z Vatikánského archivu. Mezi námi jezuity bylo běžné, že jsme si dvakrát, třikrát do měsíce vyměňovali informace o Piu XII.“, popisuje o. Gumpel, který v listu Avvenire (1.3.2020) vypráví o svém osobním vztahu s papežem Pacellim:

Zblízka jsem ho poznal ihned po válce, ještě za jezuitské formace. Jako relátor jeho beatifikační kauzy jsem zapisoval svědectví jeho spolupracovnice, sestry Pascaliny Lehnertové, která pod přísahou vypověděla o protestním listu Pia XII. proti nespravedlivé deportaci Židů. Papež jej na poslední chvíli spálil v kuchyňském krbu papežského apartmá. Jak dosvědčila tato řeholnice, učinil tak z opatrnosti, aby zabránil nacistickým odvetným opatřením. Pius XII. ve své příslovečné diplomatické obezřetnosti přímo zasahoval jen tam, kde jeho akce mohla přinést reálné ovoce, jak se to stalo v zemích nepřímo okupovaných nacisty, kupříkladu Slovensku a Maďarsku.

Stranou všeobecné pozornost byl Pius XII. papežem velkých gest, dodává německý jezuita:

Jeho sekretář, jezuita o. Robert Leiber, mi potvrdil, že papež vynaložil větší část svého osobního jmění na pomoc Židům. Rovněž tak výjimečná je dokumentace a teze židovského vědce, sira Martina Gilberta, který ve svých studiích dokazuje, že Pacelli pravděpodobně ve světě zachránil více než 100 tisíc Židů, a to tím, že na vlastní náklady platil mnohé jejich cesty z Německa do Portugalska nebo Brazílie.

Ze svého alba vzpomínek otec Gumpel vytahuje některé momentky, málo známé širší veřejnosti, jako úctu emeritního papeže k jeho předchůdci Piu XII. „Několik měsíců před abdikací na Petrův stolec si Benedikt XVI. zavolal mne a otce Molinariho, postulátora beatifikační kauzy, aby se detailně informoval o jejím průběhu. Své poslední léto úřadujího papeže strávil tím, že dopodrobna studoval veškerý materiál o svatosti Pia XII.“, říká německý jezuita, který se nedomnívá, že by vatikánské archivy vydaly kdovíjak výbušný materiál:

Nemyslím, že by vědci dohledali cokoli nepohodlného či ožehavého. I vzhledem k tomu, že Pius XII. a celá římská kurie se po 8. září 1943 obávali příchodu Němců do Věčného města a ukryli nebo zničili veškeré kompromitující dokumenty, ze kterých bylo možné vyčíst informace o záchraně Židů, zejména římských. Mnoho materiálu bylo zasláno do Spojených států nebo Lisabonu, další část ukryta v klauzurních klášterech nebo skartována. A zbytek? Mám za to, že zkušení zedníci Svatého stolce jej zazdili natolik dobře, že už ani nevíme, kde ho hledat“, uzavírá o. Peter Gumpel v listu Avvenire.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.