Rádio Vaticana

Paolo Ruffini: Arabští novináři představili „autoregulační“ etický kodex

5.2.2020

Vatikán. Sdělovací prostředky mají za úkol chránit a šířit hodnoty míru, spravedlnosti a společného dobra. Budování bratrství se projevuje také ve společné ochraně stvoření, rovné distribuci zdrojů a ochraně života od početí do přirozeného konce, řekl ve svém vystoupení na sympóziu u příležitosti podpisu Dokumentu o lidském bratrství prefekt vatikánského Úřadu pro sdělovací prostředky Paolo Ruffini. Během této akce byl představen také etický kodex, který ve 20 bodech vybízí novináře, aby ve své práci respektovali práva všech. Paolo Ruffini k tomu pro náš rozhlas řekl:

„Paralelně probíhající setkání arabských novinářů bylo zakončeno jakýmsi seberegulačním kodexem. Co v něm stojí? Mluví se v něm o tom, čím by se měly utvářet postoje a vize, platné pro novináře všech zemí, náboženství a světonázorů. Vybízí k žurnalismu, který si dává práci s hledáním pravdy a neuchyluje se ihned k hledání obětního beránka, aby nepobízel k násilí. Má se to projevovat také ve výběru ilustrací, volbě titulků, v připisování věcí těm, kdo mají příslušnou autoritu… Toto úsilí novinářů je velmi zajímavé, protože převádí obecné principy v určitou vizi toho, jak je komunikace zásadní pro dialog a budování pokojnějšího světa.“

Čeho se tedy konkrétně týká tento etický kodex vypracovaný arabskými novináři?

„Základní směrnice vybízejí k předcházení násilným zjednodušováním, obrazům, které mohou lidi zraňovat. Požadují, aby se prostřednictvím komunikace hájila lidská práva, práva žen. Vybízejí k považování práv žen za rovná práva. V podstatě v tom spočívají principy, na nichž je založen tento „seberegulační“ kodex.“

Říká pro Vatikánský rozhlas prefekt Úřadu pro komunikaci Paolo Ruffini.

Připomeňme, že mezinárodní organizace opakovaně upozorňují na omezování svobody projevu a shromažďování ve Spojených arabských emirátech. Jak uvádí například Amnesty International ve zprávě za léta 2017-18, protiteroristické zákony jsou užívány ke kriminalizaci názorů kritizujících státní funkcionáře a politickou garnituru. Cituje také jmenovitě několik známých vězňů svědomí, počínaje obhájcem lidským práv Ahmedem Mansoorem.

Johana Bronková