O neslýchané novosti Boha, který obětuje vlastního Syna

19.1.2020 

Papež před mariánskou modlitbou, 19. ledna 2020, náměstí sv. Petra

Dobrý den, drazí bratři a sestry!

Tato druhá neděle v mezidobí navazuje na Zjevení a Křest Páně. Evangelium (Jan 1,29-34) totiž ještě jednou mluví o tom, jak se Ježíš ukázal. Poté, co byl pokřtěn v řece Jordánu, byl posvěcen Duchem svatým, který na něj sestoupil, a Otcův hlas jej prohlásil Božím synem (Mt 3,16-17 a par.) Evangelista Jan na rozdíl od třech dalších nepopisuje tuto událost, nýbrž předkládá svědectví Jana Křtitele, který byl Kristovým prvním svědkem. Bůh jej k tomu povolal a připravil jej na to.

Křtitel nemůže zadržet nutkavou touhu po tom, aby vydal svědectví o Ježíši, a prohlašuje: „Já jsem to viděl a dosvědčuji“ (v. 34). Jan spatřil cosi ohromujícího – tedy milovaného Božího Syna, solidárního s hříšníky – a Duch svatý mu dal poznat tuto neslýchanou a skutečně převratnou novinu. Zatímco totiž ve všech náboženstvích člověk obětuje Bohu, v Ježíšově příchodu obětuje Bůh vlastního Syna, aby zachránil lidstvo. Jan projevuje svůj údiv a zároveň souhlas s touto novostí, kterou Ježíš přinesl, výstižným výrokem, který opakujeme při každé mši: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa!“ (v. 29).

Svědectví Jana Křtitele nás vybízí k ustavičně novým začátkům na naší pouti víry. Vyjděme z Ježíše Krista, Beránka plného milosrdenství, jehož za nás Otec vydal. Dejme se nově překvapit volbou Boha, který se postavil na naši stranu, rozhodl se pro soudržnost s námi, hříšníky, a pro spásu světa od veškerého zla tím, že je vezme na sebe.

Naučme se jako Jan Křtitel nepředpokládat, že bychom snad už Ježíše znali a všechno o něm věděli (srov. v. 31). Není tomu tak. Useberme se nad evangeliem a třeba při tom kontemplujme Kristovu ikonu, jeho Svatou tvář. Nazírejme ji očima a ještě více srdcem a dejme se poučit Duchem, který v našem nitru říká: To je On! Je to Boží Syn, učiněný beránkem, obětovaný z lásky. On, jedině On nesl hříchy, trpěl za ně, odčinil je. Hříchy každého z nás, hříchy světa a také mé hříchy. Všechny. Vzal je na sebe a nám je odňal, abychom konečně byli svobodní a neotročili zlu. Ano, jsme dosud nebohými hříšníky, avšak nikoli otroky. Nikoli otroky, nýbrž dětmi, Božími dětmi!

Kéž nám Panna Maria vyprosí sílu, abychom vydávali svědectví o jejím Synu, Ježíši, a hlásali jej radostně životem, vysvobozeným ze zla, a slovem plným žasnoucí a uznalé víry.  

 

Přeložila Jana Gruberová

 

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.