Dialog a „kontextuální teologie“. Neapol očekává papeže

20.6.2019 

Neapol. Na počátku stála „Neapolská kolej“ s „vyšší školou gramatiky a humanity“ poblíž starého kostela Jména Ježíš. Sídlila v jednom z křídel neapolské univerzity Fridricha II. Švábského. Psal se rok 1552 a o desítku let později rozšířila výuku o semináře filosofie a teologie. Až o celé další století později však bylo založeno neapolské Collegium Maximum Tovaryšstva Ježíšova (1690), které si prošlo všemi bouřlivými událostmi oné doby – od zrušení řádu roku 1767 přes vypovězení jezuitů z italského jihu o sto let později až po vyvlastnění majetku, jehož se v roce 1860 zhostil Giuseppe Garibaldi.

Poslední a definitivní změna scénáře se odehrála na úsvitě dvacátého století (1902), kdy byla dávná jezuitská kolej obnovena v prostorách někdejšího dominikánského kláštera pod latinským názvem Collegium S. Aloisii ad Pausiilypum. A konečně, skrze další vývojové etapy, se zde ustavila Papežská teologická fakulta Středomoří, kam se Petrův nástupce vypraví tento pátek. Tvoří ji dvě sekce – sv. Aloise, svěřená jezuitům, která má  v pátek svůj patronátní svátek, a sv. Tomáše, která je ve správě neapolské arcidiecéze.

Papež František přijede do Neapole již podruhé, od jeho minulé návštěvy uplynuly čtyři roky. Vše povstalo z loňského rozhovoru s děkanem zmíněné teologické fakulty, kterým je o. Pino Di Luccio, SI. On sám, ani šedesátka dalších profesorů a zhruba čtyři stovky studentů, jak laiků, tak řeholníků, ovšem nedoufali, že papež pozvání přijme, svěřuje se Vatikánskému rozhlasu:

Pozval jsem Svatého otci loni v listopadu. Řekl jsem mu také, že se už několik let snažíme o vypracování tzv. kontextuální teologie, vhodné pro současný středomořský kontext, který je interkulturní a je poznamenán migrací. Této „nové“ teologii a jejím souvislostem se věnuje rovněž dvoudenní kongres, na kterém papež František vystoupí. Vycházíme z analýzy dění ve středomořské oblasti a v reakci na existující napětí předkládáme kulturu dialogu, a to jak mezináboženského, tak uměleckého. Svatý otec naléhá na dialog v nedávném prohlášení z Abú Dhabí. Dialog je pro něj cestou ke spolupráci a vzájemnému poznání. Také v předmluvě k apoštolské konstituci Veritatis Gaudium o církevních univerzitách a fakultách Svatý otec mezi měřítky nutnými k obnově teologie a studia v rámci církve jmenuje právě dialog. Pro nás je dialog podmínkou k interdisciplinární práci a internetovým kontaktům, protože je nutné říci, že kromě místních profesorů a studentů na kongresu promluví formou videokonference naši přátelé z jiných univerzit, jak italských, tak zahraničních. Nechybějí muslimští a židovští profesoři, s kterými již léta vedeme dialog, abychom přispěli k dobré formaci studentů a připravili je k tvořivému a inteligentnímu budování bratrské a tolerantní společnosti.

Kongres na Papežské teologické fakultě Středomoří začal dnes za přítomnosti zhruba tisícovky účastníků. Dalším zájemcům zpřístupní zítřejší papežovu promluvu velkoplošné obrazovky v různých posluchárnách a na nádvoří univerzity. Od papeže Františka se očekává, že – v souladu se svým dosavadním magisteriem – naplní teologii aktuálním obsahem.

Nepochybně. Například rozhodnutí Svatého otce o návštěvě Camerina, zasaženého zemětřesením, bezprostředně před účastí na naší konferenci svědčí o tom, že podle papeže Františka vychází teologie odspodu, nikoli z knihoven a teologických středisek, která jsou stranou reality, nýbrž právě ze sdílení života, z utrpení lidí, aby v takovém kontextu hlásala Boží slovo. Jak papež říká ve Veritatis gaudium, je třeba zblízka poznat problémy epochálního dosahu, které zasáhly lidstvo, abychom je pak dokázali lépe studovat a předložit příhodná a realistická řešení. Očekávám, že nám ve svém vystoupení naznačí, kudy bychom se měli ubírat v rámci spolupráce s jinými univerzitami, abychom budovali onu bratrskou společnost, která je podle Františkova magisteria úkolem teologie. Myslíme si, že papež přijal naše pozvání, protože se tu setká s různorodou realitou – jsou zde laičtí profesoři, jezuité, kněží a řeholníci, kteří chtějí přiblížit teologii konkrétnímu životu. Zároveň se domníváme, že se papež vrací do Neapole, protože toto město je jakýmsi výběžkem Středomoří a kultury vyznačující se dialogem a vstřícností, které jsou předpokladem inkulturace evangelia. Papež  spatřuje v Neapoli určitou laboratoř nové teologie, přiměřené středomořskému kontextu.

Říká italský jezuita, biblista Pino Di Luccio, který v pátek přivítá papeže Františka při jeho jednodenní návštěvě Neapole.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2019 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.