Izraelský prezident děkuje křesťanům za pokračování v obnově baziliky Božího hrobu

4.6.2019 

Jeruzalém. Prezident Státu Izrael, Reuen Rivlin, vyzdvihl význam křesťanských církví pro život ve Svaté zemi. Při pondělní návštěvě františkánské Kustodie Svaté země poděkoval shromážděným církevním představitelům za jejich službu a vyjádřil naději v pokračující partnerské a pokojné soužití. Stát Izrael je zavázán všem náboženským společenstvím a náboženská svoboda není k volnému užívání, zdůraznil.

Schůzky se účastnili představitelé pravoslavné, arménské a latinské církve ve Svaté zemi. Jejich setkání s izraelským prezidentem náleží ke každoročním pevným termínům v jarní agendě. Prezident Rivlin v hovoru poznamenal, že v mnoha oblastech Blízkého Východu nyní křesťané žijí za velice obtížných okolností a téměř všude jejich počty klesají. Izrael je naopak jediný stát, kde křesťanská společenství rostou. Hlava izraelského státu vyjádřila uspokojení nad stoupajícím přílivem poutníků do Svaté země a rovněž nad dohodou křesťanských církví o pokračování v renovaci chrámu Božího hrobu. Poslouží to bezpečnosti všech návštěvníků těchto posvátných míst, poznamenal Rivlin.

První fáze restauračních prací v bazilice Božího hrobu se uzavřela před dvěma lety a spočívala v odstranění kovového lešení, které od roku 1947 zajišťovalo stabilitu edikuly Božího hrobu v důsledku zemětřesení. Další zásah ovšem vyžadují základy a podlahy baziliky, ohrožené vlhkostí a prosakováním, vysvětluje kustód Svaté země, o. Francesco Patton:

„Dohoda spočívá v dosažení shody s řecko-pravoslavným patriarchátem a arménským patriarchátem, zastoupenými patriarchou Teofilem III. a patriarchou Nourhanem Manougianem, o pokračování v renovaci, jejíž první část v letech 2016-2017 se zaměřila na opravu Božího hrobu. Při té příležitosti jsme zjistili, že tu jsou problémy s podlahou a vrstvami, které jsou pod ní. Dohoda předpokládá zhruba roční průzkum, počínaje měsícem zářím, abychom pochopili, jaký zásah se vyžaduje a kolik potrvá. Nejde o pouhé zpevnění základů, nýbrž o prostudování spodních vrstev, které jsou tvořeny zbytky konstantinovské baziliky ze 4. století a vším, co se za století nahromadilo během různých požárů, devastací a plenění. Bude třeba uspořádat rozvody vody a další sítě, které jsou v této vrstvě také  a nad nimiž jsou původní podlahy, dále podlahy z doby křižáckých výprav a ještě další dlažba, poničená opotřebováním.“

Říká italský františkán. Tři křesťanská vyznání za účelem renovace zřídila společný bankovní účet, který napomůže kontrole finančních operací. Katolíci na něj již dnes mohou poukázat půl milionu dolarů, věnovaných Svatým stolcem, a další příspěvky dárců z celého světa.

 

 

 

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.