Papež František: Společná deklarace o bratrství je aplikací koncilu

6.2.2019 

Během zpáteční cesty z Abú Dhabí odpovídal papež František na otázky novinářů. Dokument o lidském bratrství, podepsaný 4. února spolu s vrchním imámem z Al Azhar označil za krok vpřed zcela zapadající do rámce vyznačeného II. vatikánským koncilem.

Byla to cesta příliš krátká, avšak pro mne znamenala velkou zkušenost. Myslím si, že každá cesta je „historická“ a že každý náš den je tu k tomu, abychom psali dějiny všedního dne. Žádné dějiny nejsou malé, každé mají svou velikost a důstojnost. I tehdy, kdy jsou nehezké, skrývají v sobě důstojnost, která vždy může vyjít najevo.“ Těmito slovy zahájil papež František svůj dlouhý rozhovor s novináři, kteří jej doprovázeli na cestě do Emirátů. František se podrobně zastavil u otázky dialogu s muslimy. Největším ohrožením je dnes válka a vzájemné nepřátelství mezi námi, pokud si věřcí nejsou schopni podat ruku, bude naše víra poražena, řekl papež. Odpověděl také na otázky o Venezuele, včetně Madurova dopisu poslaného do Vatikánu, a vyjádřil se ke zneužívání řeholních sester ze strany duchovních.

Svatý otec s uznáním mluvil o přivítání a pohostinství, jakého se mu dostalo. Velký prostor věnoval také dokumentu o bratrství. Prozradil, že jak Svatý stolec, tak i univerzita Al-Azhar, na něm pracovaly celý rok. Je tedy podrobně promyšlený a promodlený na obou stranách:

“Jak vrchní imám a jeho tým, tak i já se svým týmem, jsme se velmi modlili, aby se podařilo sestavit tento dokument. Já totiž vidím v této chvíli pouze jediné veliké nebezpečí a tím je ničení, válka a nenávist mezi námi. Pokud si my věřící nedokážeme podat ruku, obejmout se a políbit - a také modlit - naše víra bude poražena. Tento dokument se odvíjí od víry v Boha, který je Otcem všech a Otcem míru. Odsuzuje veškeré ničení, veškerý terorismu, počínaje prvním terorismem v dějinách, kterým je čin Kainův. Je to dokument, na němž se pracovalo téměř celý rok, byl odesílán z jedné strany na druhou, doprovázen modlitbami… A takto dozrával, tak trochu v utajení, aby se dítě nenarodilo předčasně, aby byl dozrálý.“

Papež František se s pochopením vyjádřil také k pochybnostem, které v některých věřících vzbuzují určité formulace křesťansko-muslimského dokumentu. Ujistil nicméně, že se text přesně drží toho, co vytyčil II. vatikánský koncil:

„Obviňují mne, že se nechávám používat - ale nejen od muslimů! Ode všech, včetně novinářů! To je riziko podnikání. Jednu věc bych však chtěl říct a jasně zdůraznit: z katolického hlediska se tento dokument nevychýlil ani o milimetr za II. vatikánský koncil. Ani trochu! Dokument byl vypracován v duchu Druhého Vatikánu. Dříve než jsem rozhodl o jeho schválení a podobě, dal jsem ho číst několika teologům a také teologovi Papežského domu, který je dominikán, s celou pořádnou dominikánskou tradicí – tím nemyslím hon na čarodějnice, nýbrž schopnost správně věci rozlišit. A on jej schválil. Pokud se někdo necítí dobře, rozumím tomu, není to věc, která by byla běžně na pořadu dne, a není to krok zpět. Je to krok kupředu, který přichází po šedesáti letech. Koncil se musí rozvíjet. Historici říkají, že k projevení důsledků koncilu v církvi je zapotřebí sta let – takže jsme v půli cesty. Mně se to také stalo! Našel jsem v dokumentu jednu větu, která mne překvapila, a zapochyboval jsem, zda je to přesně takhle. A ukázalo se, že jde o citaci z Koncilu! V islámském světě jsou různé názory, některé radikálnější, jiné nikoli. Na včerejším zasedání rady učenců byl nejméně jeden šíita a mluvil dobře. Jistěže mezi nimi budou rozdílnosti… ale jde o proces a procesy musejí dozrávat - jako květiny, jako ovoce.“

Jedna z otázek se týkala také listu, kterým venezuelský prezident žádá papeže, aby se Vatikán ujal zprostředkovatelské role v zažehnání současného konflitu v zemi. Španělská novinářka v tomto kontextu papeži připomněla, že Janu Pavlu II. se v roce 1978 podařilo uchránit Latinskou Ameriku před konfliktem mezi Argentinou a Chile.

„Zprostředkovatelská role mezi Argentinou a Chile byla odvážným činem sv. Jana Pavla II., podařilo se mu předejít válce. Je to věc malých kroků, z nichž posledním je zprostředkování dialogu. Nejprve dochází ke kontaktům, vstřícným krokům, ale tak to chodí nejen ve Vatikánu, ale všude v diplomacii. Tak se dělá diplomacie. Státní sekretariát jistě dokáže vyhodnotit všechny kroky, které lze učinit. Před cestou jsem se dozvěděl, že diplomatickou poštou má přijít Madurův list. Ještě jsem ho nečetl, uvidíme, co lze dělat. Podmínkou zprostředkování je ovšem vůle obou stran, musejí o ně žádat obě strany.”

Na tiskové konferenci při návratu z Emirátů došlo také na téma sexuálního zneužívání v církvi. Americká novinářka poukázala na to, že nadcházející setkání předsedů episkopátů ve Vatikánu se má týkat pouze zneužívání nezletilých. Obětí tohoto druhu vykořisťování se však stávají také dospělí, mimo jiné řeholnice. Papež František přiznal, že tento problém skutečně existuje a že církev pracuje na jeho řešení:

“Pracujeme nad tímto problémem už dlouho. Suspendovali jsme nejednoho duchovního, poslali jsme je pryč, a také – nevím, zda tento proces už skončil – jsme rozpustili jistou ženskou řeholní kongregaci, která byla s tímto jevem velmi spojena. Jde totiž o zkaženost, korupci. Je třeba učinit více? Ano. Je k tomu vůle? Ano. Je to ovšem proces, který trvá už dlouho. Papež Benedikt měl odvahu udělat v této oblasti mnoho. Vypráví se o tom jeden příběh: papež Benedikt měl všechny důkazy o sexuální a ekonomické korupci v jisté náboženské organizaci. Pokoušel se o tom mluvit, ale v cestě mu stály jisté filtry a nedařilo se mu to. V odhodlání dobrat se pravdy uspořádal nakonec papež zvláštní schůzku a Joseph Ratzinger na ni přišel s celou dokumentací a se všemi důkazy. Když se vrátil, řekl svému sekretáři: Dej to do archivu, zvítězila druhá strana. Nemělo by nás to pohoršovat, jsou to určité kroky v rámci určitého procesu. Když se však stal papežem, první věc, kterou řekl, byla: Vytáhni mi tuhle věc z archivu. Jisté klišé o něm mluví jako o slabochovi, ale on není slabý ani trochu. Je to muž dobrý, kus chleba je horší než on, avšak byl mužem silným a důsledným. To on započal s řešením tohoto problému! Modli se, abychom v něm mohli pokročit. Já si to přeji. Takové případu skutečně existují - na různých místech, v některých kongregacích, zejména v nových, a v některých oblastech více než v jiných. Ano, stává se to. Pracujeme na tom.“

Řekl papež František při tiskové konferenci na palubě letadla při návratu ze Spojených arabských emirátů.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.