16.11.2018
Vatikán. Dnešní společnost je v pokušení klást velký důraz na slovo „práva“ a ponechávat stranou druhé a důležitější slovo „lidská“. Pokud totiž práva ztratí vazbu na lidství, stávají se pouhým heslem zájmových skupin – zdůraznil kardinál Pietro Parolin ve své přednášce na mezinárodním sympóziu organizovaném Nadací Josepha Ratzingera- Benedikta XVI. na téma základních lidských práv a konfliktů mezi nimi.
Vatikánský státní sekretář ve svém vystoupení na sympóziu probíhajícím na půdě římské univerzity LUMSA (ve dnech 15. a 16. listopadu) představil celé spektrum činnosti Svatého stolce v oblasti lidských práv. Upřesnil hned v úvodu, že v církevní reflexi neexistují práva „člověka vytrženého ze všech vazeb“ nebo „člověka fragmentalizovaného“ na různé sociální, ekonomické či náboženské aspekty. Církev se snaží nahlížet člověka v jeho celistvosti. Svatý stolec proto nepřestává pozvedat hlas na obranu lidské osoby. Církev – dodal kardinál Parolin – se cítí svobodná v navazování dialogu s kýmkoliv, včetně těch, kdo zastávají nejvzdálenější stanoviska, protože vychází ze zcela zásadního aspektu, jímž je univerzální charakter práv.
Tato objektivní dimenze lidských práv se však dnes vytrácí, poznamenal kardinál Parolin. „Jak v prostoru tzv. Západu tak v jiných kulturních kontextech zaznamenáváme jistou rezervovanost, jakoby hluboký smysl lidských práv byl aplikovatelný jen v určitém kontextu, na určitých místech a v určité epoše, jež neudržitelně spěje k svému soumraku.“ Vatikánský státní sekretář proto volal po obnovení „objektivní dimenze lidských práv, založené na uznání důstojnosti náležící všem členům lidské rodiny, jež představuje základ svobody, spravedlnosti a míru ve světě“.
Rozhovory o lidských právech dnes vážně ohrožuje také „rostoucí nedůtklivost“ různých stran vůči mezinárodním organizacím a multilaterální diplomacii, poznamenal kardinál Parolin a dodal, že Svatý stolec považuje za zásadní umožňovat dialog co nejšíršího spektra lidí a institucí působících ve sféře ochrany lidských práv, podpory společného dobra a sociálního rozvoje. Stavění mostů, k němuž papež František neustále vybízí, se může odehrávat jak na multilaterální tak bilaterální platformě, jak s jednotlivými státy, tak s nevládními organizacemi, náboženskými představiteli, stejně jako s laickými či nekonfesními subjekty.
Z agendy Svatého stolce na obranu specifických práv zmínil kardinál Parolin právo na život, od jeho počátku do přirozeného konce, zejména v souvislosti s novými výzvami z biotechnické oblasti a v některých případech příliš tolerantním postojem zákonodárců, a dále v oblasti „ožehavých otázek“, která klade „genetická manipulace, obchod s orgány či rozvoj hybridizace lidské osoby“.
Vatikánský státní sekretář připomněl dále úsilí církve o zrušení trestu smrti a podporu práv migrantů a uprchlíků. Papežovo úsilí o podporu migrantů „vyvolává někdy nevoli“ zejména mezi těmi, kdo na svých územích zažili silný náraz nedávných migračních vln, pokračoval kardinál Parolin. Upozornil v té souvislosti, že František vícekrát opakoval, že přijímání musí „být rozumné“, totiž „doprovázené možností integrace a rozvážností vládců“, a musí je doprovázet „respekt k přijímajícímu místu“. Politika však nezřídka rezignuje na svou roli „sociálního zprostředkovatele“ pro budování společného dobra a ustupuje „nemoudrému pokusu o snadný konsensus využívající obav vžitých mezi obyvateli“.
V oblasti svobody myšlení, svědomí a náboženství kardinál Parolin připomněl úsilí Svatého stolce zabránit „marginalizaci náboženství v občanské společnosti“ a prosazovat „rovnou péči o práva všech občanů nezávisle na jejich náboženském vyznání“ ve všech společnostech.
V reflexi nad základem ideje lidských práv nakonec kardinál Parolin dodal, že na jejich počátku je „soucit a nezištnost“, které v křesťanském slovníku nazýváme milosrdnou láskou (caritas). Jde tedy o lásku, kterou člověk chová k druhému člověku, jakožto osobě, jež ve své přirozenosti sdílí tutéž důstojnost.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.