Rádio Vaticana

Papež František přijal delegaci Horských židů z Kavkazu

5.11.2018

Vatikán. Papež František přijal delegaci Světového kongresu horských Židů (World Congress of Mountain Jews). Pětadvacet rabínů z východního Kavkazu, reprezentující židovské komunity zvané také Jahuro a obývající převážně Dagestán a severní oblasti Ázerbájdžánu, navštívilo Petrova nástupce vůbec poprvé.

František připomněl své setkání s židovskou komunitou letos 23. září v Litvě, u příležitosti připomínky obětí holokaustu a 75. výročí likvidace vilniuského ghetta.

„Modlil jsem se před památníkem obětí holokaustu a prosil jsem Nejvyššího, aby utěšil svůj lid. Připomínat si holokaust je nutné, aby byla zachována živá paměť minulosti. Bez živé paměti nebude budoucnosti, protože pokud se nepoučíme z nejtemnějších kapitol dějin, abychom neupadali do stejných chyb, lidská důstojnost zůstane mrtvou literou.“

Svatý otec připomněl také dvě další tragická výročí těchto dní. 16. října uplynulo 75 let od razie v římském ghettu a 9. listopadu si připomeneme 80 let od tzv. „křišťálové noci“ (Kristallnacht), nazvané podle rozbitých výloh židovských obchodů, domů a synagog. Výsledkem tohoto listopadového pogromu v roce 1938, při němž polovojenské jednotky SA (Sturmabteilung) i civilisté zaútočili na židovské obce v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech, bylo více než 1000 vypálených synagog (včetně asi 50 v českém pohraničí anektovaném nedlouho předtím ke Třetí říši) , 7000 zničených židovských obchodů a 30 tisíc občanů židovské národnosti expedovaných do koncentračních táborů. Jak konstatoval papež František, úmyslem útočníků bylo „také vykořenit to, co je v srdci člověka a národa naprosto nezcizitelné, totiž přítomnost Stvořitele“.

„Když se dospělo k náhradě Dobrého Boha modloslužbou moci a ideologií nenávisti, mělo to za následek šílenství spojené s vyhlazováním jeho stvoření. Náboženská svoboda je proto svrchovaným dobrem, jež je třeba ctít, základním lidským právem a ochrannou baštou proti totalitárním nárokům.“

Antisemitské postoje se bohužel objevují ještě dnes, pokračoval papež a zopakoval, že „křesťan nemůže být antisemitou“.

„Naše kořeny jsou společné. Bylo by to v rozporu s vírou a životem. Společně jsme však povoláni k úsilí o to, aby byl antisemitismus z lidského společenství vymýtěn. Vždy jsem zdůrazňoval důležitost přátelství mezi židy a katolíky, založeného na bratrstí, které je zakořeněné v dějiných spásy a konkretizuje se ve vzájemné laskavosti. Spolu s vámi bych chtěl vzdát díky Dárci veškerého dobra za dar našeho přátelství, podnět a pobídku k dialogu mezi námi. Je to dialog, který jsme v této době povoláni podporovat a šířit na mezináboženské úrovni, pro dobro celého lidstva.“

Na závěr papež František zmínil mezináboženské setkání, kterého se před dvěma lety účastnil v Ázerbájdžánu. Vzpomínal na něj jako na svědectví, že harmonické vztahy mezi náboženstvími lze vytvářet na základě osobních vztahů a dobré vůle. „Prosím Všemohoucího, aby požehnal naší cestě přátelství a důvěry, abychom žili vždy v pokoji a působili jako tvůrci pokoje,“ uzavřel Petrův nástupce promluvu k rabínům, kteří se účastní Světového kongresu horských židů. Dodejme, že na konci 20. století se hlásilo k tomuto národu považovanému za potomky židů, kteří přišli v 6. století na Kavkaz z Persie, asi 110 tisíc osob, z nichž 50 tisíc žije v Izraeli.

Johana Bronková