22.7.2018 

Bl. Anna Maria Taigi

Je pozoruhodné, že vůbec první osoba, jejíž svatost, uskutečněná plně a pouze (!) v manželském a rodinném životě, dosáhla úcty oltáře teprve před necelými sto lety. Kanonizační proces byl totiž do té doby zahajován pouze u osob, které strávily život v celibátu, tedy u kněží, řeholníků a řeholnic anebo vdovců – ale časteji vdov – když se po smrti manželky/manžela rozhodli pro zasvěcený život.

Nepřekvapí, že touto první osobou je žena. Anna Marie Giannetti nei Taigi (1769-1837) je první, která byla blahořečena s odůvodněním, že byla „vzornou manželkou, starostlivou matkou a svědkyní lásky Nejsvětější Trojice“, jak ji definoval při její beatifikaci 30. května 1920 Benedikt XV. Jen letmé seznámení s jejím životem postačí ke zjištění, proč právě u této ženy došlo k přelomu v kanonických zvyklostech vatikánské kongregace pro svatořečení (Sacra Rituum Congregatio), pracující od roku 1588 (srov. Kardinál Carlo Salotti, La Beata Anna Maria Taigi secondo la storia e la critica, Libreria Editrice Religiosa Francesco Ferreri, 1922, stran 423).

Těsně po přijetí svátosti manželství totiž Anna Marie Giannettiová, provdaná za Domenica Taigiho v římském kostele sv. Marcella al Corso 7. července 1790, obdržela mimořádné a trvalé  mystické dary, které ji nepřetržitě provázely během 47 let trvajícího manželství. Na svět přivedla sedm dětí, z nichž tři v útlém věku zemřely. Ona sama pak odešla na věčnost 9. června 1837 ve věku 68 let. Její tělo, exhumované po 25 letech od její smrti, na začátku jejího beatifikačního procesu, bylo shledáno zcela neporušené a spočívá v římském kostele sv. Chrysogona (Trastevere), patřícího řeholi trinitářů, jehož laické, tzv. třetí větve byla od roku 1808 členkou.

Anna Marie Giannetti se narodila 29. května 1769 v Sieně a rodiče spolu s ní odešli do Říma, když jí bylo 6 let. Do manželství vstoupila ve svých 21 letech. Záhy po svatbě – začátkem roku 1791 – se jí dostalo mimořádného daru: „Dám ti zrcadlo, které ti umožní chápat dobré i zlé“ – uslyšela shůry a spatřila „kousek nad sebou něco jako slunce, ve kterém mohla sledovat obrazy jako v nějaké laterně magice,“ jak sama jednoduše a s ženskou precizností vysvětlila. Spatřovala v tomto „zářícím zrcadle“ minulé, přítomné i budoucí události i konkrétní lidi, rozpoznávala individuální i sociální  příčiny zla, jakož i prostředky k jejich odstranění. Přijímala tento nadpřirozený jev s velkou pokorou a používala tohoto daru výhradně ke službě bližním. Skoro půlstoletí v tomto neustále přítomném zrcadlícím slunci (které ovšem viděla jen ona) mohla pozorovat nejrůznější společenské i politické události celé rozbouřené Evropy, zejména takové, které se týkaly církve. Přesně popisovala události, při kterých nebyla, lidi, které osobně neznala, a místa, na kterých nikdy v životě nebyla.

Měla dar předvídat, co se stane, a vidět do nitra druhých, takže se u ní - jak se říká – dveře netrhly. Přicházeli chudí i bohatí, malí i velcí, včetně církevních prelátů i z papežského dvora i samotného papeže, kterým třeba od plotny - během vaření a mezi starostmi o svoje děti a později vnoučata - pomáhala řešit drobné, ale i velké, institucionální starosti. „Milujme Boha a věrně mu služme, buďme jednotní a o ničem nepochybujme,“ říkávala tomu, kdo k ní přišel poprvé. Vynikala vnitřním klidem, humorem a zdravým rozumem.

Podobně jako její mnohem slavnější a již kanonizovaná rodačka, sv. Kateřina, posílala vzkazy papežům během francouzského zajetí a okupace Říma. Pius VII. její rady s povděkem přijal, a po svojí volbě v Benátkách roku 1800 se hned vrátil do Říma, ačkoli mu jiní z jeho okruhu radili opak. Blahoslavená Anna Maria prorokovala události za života čtyřech papežů, od Pia VI. do Řehoře XVI., za jehož pontifikátu zemřela, a předpověděla volbu kardinála Mastai Ferrettiho, tedy Pia IX. Byla všeobecně známou v Římě za svého života a je dodnes.

Mystická vytržení a extáze u ní byly tak časté, že „nezřídka – jak stojí ve svědectví jejího zpovědníka – skromně, leč úpěnlivě prosila Pána, aby ji propustil a dal pokoj, protože je matkou od rodiny a má spoustu práce“.

Mezi mnoha jejími prorockými viděními se nachází jedno, které praví: „Až se přiblíží konec, bude rozvázán Drak, Matka Boží vyzve k pokání a lidé bez ohledu na nebeská znamení budou chodit ulicemi Věčného města skropeného krví apoštolských knížat a v procesích na čele s otcem lži ponesou Chlípnost a rouhání proti Duchu svatému a proti Náboženství: muži převlečení za ženy a ženy oblečené jako muži. Nebude dáno sluchu Kristovu náměstku, který bude očerňován a vysmíván. A Drak, který se chápe svého království, osvícensky ovlivní mysl těch, kteří jsou mu podrobeni, aby rozšířil morový zápach chlípnosti tam, kde sídlí Jeho Svatost, a rozmůže se neblahé dílo zmaru a záhuby. Pak bude muset křesťanstvo úpěnlivě prosit o Boží Milosrdenství, modlit se za bojující církev, prosit o pomoc svatou Matku Boží a nabízet pokání a oběti.“

Blahoslavená Anna Marie Taigi, vzorná manželko, starostlivá matko a svědkyně lásky Nejsvětější Trojice, oroduj za nás!

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.