Správná politika slouží všem lidem

6.7.2018 

Homilie papeže při mši za migranty, baz. sv. Petra

»Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země […] Hle, blíží se dny […] kdy sešlu na zemi hlad […] po slyšení Hospodinova slova« (Am 8,4.11).

Varování proroka Amosa má dodnes svoji palčivou aktuálnost. Kolik jen nuzných je dnes pošlapáno! Kolik maličkých utlačováno! Všichni jsou obětí - již mnohokrát pranýřované - skartační kultury. A mezi ně nemohu nepřipočíst migranty a uprchlíky, kteří nadále klepou na dveře národů, těšících se většímu blahobytu.

Před pěti lety jsem během návštěvy na Lampeduse připomněl oběti námořních ztroskotání a zopakoval trvalý apel na lidskou odpovědnost: „»Kde je tvůj bratr?« – hlas jeho krve křičí až ke mně, říká Bůh. Toto není otázka adresovaná druhým, nýbrž mně, tobě a každému z nás.” (Homilie 8. července 2013). Odpovědi na tento apel, byť velkodušné, nebyly bohužel dostačující, a dnes znovu oplakáváme tisíce mrtvých.

V dnešní evangeliu Ježíš vyzývá: »Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a já vás občerstvím« (Mt 11,28). Pán slibuje občerstvení a osvobození všem, kdo jsou ve světě utiskováni, ale potřebuje nás, aby svému příslibu dal účinnost. Potřebuje naše oči k vidění nouze bratří a sester. Potřebuje náš hlas k pranýřování nespravedlností, jež jsou páchány někdy za spoluvinného mlčení mnohých. Skutečně bych měl mluvit o mnohém mlčení. O mlčení zdravého rozumu, o mlčení onoho „vždycky to tak bylo“ a mlčení oněch „my“ v protikladu k „vy“. Pán potřebuje především naše srdce, abychom projevili milosrdnou Boží lásku k těm posledním, zapuzeným, odvrženým a odsunutým na okraj.

V dnešním evangeliu Matouš vypráví o nejdůležitějším dnu svého života, ve kterém jej povolal Pán. Evangelista zřetelně připomíná Ježíšovu výtku určenou farizejům, kteří snadno potměšile reptají: »Jděte a naučte se, co znamená: „Milosrdenství chci a ne oběť“« (Mt 9,13). To je přímé obvinění, jež míří proti neplodnému pokrytectví těch, kdo si nechtějí „špinit ruce“, jako kněz a levita z podobenství o Milosrdném Samaritánovi. Je to pokušení, které se dosti vyskytuje také v těchto dnech a vyjadřuje se uzavřeností vůči těm, kteří mají - jako my - právo na bezpečí a důstojné životní podmínky, a staví zdi – ať skutečné či imaginární – namísto mostů.

Jedinou smysluplnou odpovědí na migrační výzvy dneška je solidarita a milosrdenství; odpověď, která přiliš nepočítá, ale vyžaduje rovné dělení odpovědnosti, poctivé a upřímné vyhodnocování alternativ a obezřetné řízení. Správná politika je taková, která slouží člověku - všem lidem, kterých se týká - a předvídá vhodná řešení zaručující bezpečí, respektování práv a důstojnost druhých; umí ve stále více propojeném světě mít na zřeteli dobro své vlastní země a přihlížet k dobru těch ostatních.

Žalmista poukazuje na správný postoj, který je třeba mít před Bohem: »Vyvolil jsem si cestu pravdy, dal jsem přednost tvým rozhodnutím« (Žl 119,30). Rádi bychom prosadili závazek věrnosti a správný úsudek spolu s pozemskými vládci a lidmi dobré vůle rádi. Proto pozorně sledujeme snahy mezinárodního společenství, které by odpověděly na problémy kladené současnými migracemi, uvedly v moudrý soulad solidaritu a subsidiaritu a identifikovaly zdroje a odpovědnost.

Rád bych skončil několika slovy ve španělštině, jež jsou určena zejména věřícím, kteří přišli ze Španělska:

Chtěl jsem připomenout páté výročí svojí návštěvy na Lampeduse společně s vámi, kteří reprezentujete záchranáře a zachráněné ze Středozemního moře. Těm prvním chci vyjádřit svoje uznání za to, že ztvárnili podobenství o Milosrdném Samaritánovi, který zachránil život chudákovi zbitému bandity, aniž by se ptal na to, kým je, odkud je, proč přichází a zda má dokumenty; jednoduše se rozhodl ujmout se jej a zachránil mu život. Zachráněným bych rád vyjádřil svoji solidaritu a povzbudil je, poněvadž dobře znám tragédie těch, kteří jsou na útěku. Buďte, prosím, nadále svědky naděje ve světě, který se stále více znepokojuje přítomností, má minimální vyhlídku do budoucnosti a odmítá se dělit; a společně usilujte o integraci svým respektem ke kultuře a zákonům zemí, jež vás přijímají.

Prosím Ducha svatého, aby osvítil naši mysl a roznítil naše srdce, abychom překonali všechen strach a neklid a stali se učenlivými nástroji milosrdné Otcovy lásky, připravenými dát svůj život za bratry a sestry, jako to učinil Pán Ježíš Kristus za každého z nás.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.