Křesťanské církve zavřely na protest vstupní bránu Baziliky Božího hrobu

27.2.2018 

Jeruzalém. Představitelé tří komunit pečujících o baziliku Božího hrobu vydali společné prohlášení ohledně navrhovaného zákona o placení městských daní, které by pro křesťanská společenství byly likvidační.

Kustód Svaté země Francesco Patton, řecko-pravoslavný patriarch Teofil III. a patriarcha arménské apoštolské církve Nourhan Manougian reagují na plán představitelů města Jeruzaléma zavést novou daň pro křesťanské komunity. V případě jejího neodvedení si vyhrazuje právo na konfiskace církevních majetků, nemovitostí a bankovních účtů.

Představitelé křesťanských komunit upozorňují na to, že plány městského úřadu jsou v rozporu s dohodami uzavřenými mezi křesťanskými církvemi a občanskou vládou. Doposud Izraelská vláda vždy uznávala a ctila velký přínos křesťanských komunit, které investují velké částky na stavbu škol, nemocnic, domů pro seniory nebo lidi v obtížných situacích. Současný postup narušuje platné dohody i mezinárodní závazky, které zaručují práva a privilegia křesťanských komunit ve Svaté zemi, podotýkají náboženští představitelé. Jak upozorňují, jde o kroky směřující k oslabení přítomnosti křesťanů v Jeruzalémě. Největšími oběťmi tohoto rozhodnutí by totiž byly chudé rodiny, kterým církve pomáhají, a také děti, které nebudou moci nadále navštěvovat křesťanské školy.

Na obranu po věky respektovaných práv i budoucnosti křesťanů v Jeruzalémě přistoupil v neděli kustód Svaté země spolu s řecko-pravoslavným a arménským patriarchou dokonce k bezprecendentnímu dočasnému uzavření vstupní brány Baziliky Božího hrobu. V závěru společného prohlášení představitelé církví ve Svaté zemi prosí o modlitbu za vyřešení současné krize v Jeruzalémě.

Vatikánské zpravodajství - Vatican News – se na vzniklou situaci zeptalo v Jeruzalémě žijícího františkána Davida Maria Jaegera, který zastupuje Svatý stolec na vleklých jednáních se státem Izrael o konkrétních finančně-právních důsledcích Základní smlouvy uzavřené mezi oběma stranami z roku 1992. Otec Jaeger, který je konvertitou ze židovství a dobře zná pozadí místního dění, konstatuje, že „daně, které se mají zavést, jsou regresivní, to znamená, že nevycházejí z příjmů a jsou vlastně konfiskací. Tento prvek vyčnívá v probíhajících jednáních o novém fiskálním statutu pro církev v Izraeli. Je však třeba vzít do úvahu, že rozhodnutí Jeruzalémského magistrátu o uvalení těchto daní je vysvětlitelné pouze v rámci interních politických rozmíšek ve státě Izrael.

Primátor Jeruzaléma požaduje mimořádné dofinancování jeruzalémského magistrátu, což ministerstvo financí odmítá. Primátor se tedy oznámením o zavedení daní pokouší uvést izraelskou vládu do rozpaků a donutit ji, aby mu vyhověla a připsala magistrátu požadované finanční zdroje.“

Faktem však je, dodává otec Jaeger, že zavedení této daně by opravdu znamenalo redukování přítomnosti křesťanů v Izraeli, protože by nebyli schopni zajistit poskytování náboženských, školských, zdravotnických a charitativních služeb.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.