Rádio Vaticana

Papež: Kdo neumí snášet pokoření, není pokorný

29.1.2018

„Není pravé pokory bez pokoření,“ kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Komentoval tak dnešní liturgické čtení (2 Sam 15,13-14.30; 16,5-13a), které popisuje útěk krále Davida před rebelujícím synem Absalomem.

„David byl velikán - předeslal papež. Přemohl Filišťany a byl šlechetný, protože měl dvakrát možnost zabít Saula a nevyužil ji. Byl však také velkým hříšníkem. A přece jej církev – řekl dále papež – ctí jako světce. Nechal se totiž proměnit Pánem, protože přijal odpuštění. Litoval, protože měl schopnost uznat, že je hříšníkem.“

Čtení z druhé knihy Samuelovy přibližuje pokoření Davida. „Jeho syn Absalom proti němu rozpoutal revoluci. David však nemyslí na to, jak si zachránit vlastní kůži, nýbrž jak zachránit lid, chrám a archu úmluvy. A proto se dá na útěk. Toto gesto vypadá jako zbabělost – podotkl papež. David kráčí bos a pláče. Je pokořen nejen svojí prohrou a útěkem, ale také inzultací. Na cestě jej potká Šimej, který mu spílá, zlořečí a viní ze smrti Saula: »Pryč, pryč krvežíznivče. Hospodin dal tvé království do ruky tvého syna Absaloma« (2 Sam 16,8). David však nereaguje, ačkoli jeho služebníci chtěli proti Šimejovi zakročit, a říká: »Nechte ho zlořečit, jestliže mu to Hospodin poručil. Snad Hospodin shlédne na mé soužení a splatí mi dobrem« (2 Sam 16, 11).
David vystupoval na Olivovou horu – poznamenal papež – a tak prorokuje Ježíšův výstup na Kalvárii, kde položí život, inzultován a odmítán.

„Někdy máme za to, že pokora je poklidná chůze, možná se svěšenou hlavou a pohledem upřeným k zemi... ale i vepři chodí s hlavou dolů, to není pokora. To je falešná, konfekční pokora, prêt-à-porter, která srdce nezachrání, ani nestřeží. Je dobré uvědomit si, že není pravé pokory bez pokoření, a nejsi-li schopen tolerovat a snášet pokoření, nejsi pokorný. Předstíráš, ale nejsi.“

„David si nakládá na bedra vlastní hříchy, pokračoval papež. David je svatý. Ve vlastním smyslu je však svatý Ježíš, a to svatostí Boha. David je hříšník, zatímco Ježíš je hříšný našimi hříchy. Avšak pokořeni jsou oba.

„Vždycky je tu pokušení bojovat proti tomu, kdo nás pomlouvá, pokořuje a zostuzuje, jako onen Šimej. David říká »Ne«. Pán říká »Ne«. To není cesta. Ježíš je cestou, kterou prorokuje David. Snášet pokoření. »Snad Hospodin shlédne na mé soužení a splatí mi dobrem za kletbu tohoto dne«. Snášet pokoření v naději.“

Pokora se nesnaží hned ohrazovat proti urážce, aby se ukázala jako dobrá – uvažoval dále papež. Pokud neumíš prožít pokoření, nejsi pokorný. To je zlaté pravidlo,“ upozornil.

„Prosme Pána o milost pokory, ale s pokořeními. Slyšel jsem jednou od jisté řeholnice: »Jsem pokorná, ale nikdy ne pokořená!«. Takto ne. Není pokory bez pokoření. Prosme o tuto milost. A pokud má někdo odvahu, může - jak učí svatý Ignác – prosit Pána, aby mu daroval pokoření, které by ho více připodobnilo Pánu.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser