Petrův nástupce: Nevydávat člověka napospas jeho dezorientaci a jeho omylům

26.1.2018 

Petrův nástupce dnes přijal členy Kongregace pro nauku víry v čele s jejím prefektem arcibiskupem Ladariou na závěr jejich plenárního zasedání. „Děkuji za vaše každodenní nasazení na podporu učitelského úřadu biskupů, při obraně pravé víry a posvátného charakteru svátostí v nejrůznějších otázkách, vyžadujících pastorační rozlišování, jako je vyšetřování případů graviora delicta a posuzování neplatnosti manželského svazku in favorem fidei,“ řekl papež v úvodu.

Všechny tyto úkoly jsou aktuální zejména na pozadí stále tekutějšího a proměnlivějšího horizontu, jímž se dnes vyznačuje sebeporozumění člověka a které nemálo ovliňuje jeho existenciální a etická rozhodnutí. Dnešní člověk už neví, kým je, a proto stěží rozpoznává, jak správně jednat.

„V tomto smyslu – pokračoval Svatý otec – je zásadním posláním vaší Kongregace poukazovat na transcendentní povolání člověka a nedělitelné spojení jeho rozumu s pravdou a dobrem, ke kterým přivádí víra v Ježíše Krista. Nic nepomáhá člověku k poznání sebe sama a Božího plánu se světem tak, jako otevřenost rozumu vůči světlu, jež přichází od Boha.“

Velice si proto cením bádání, do něhož jste se pustili a které se týká určitých aspektů křesťanské spásy, s cílem opětovně potvrdit význam vykoupení ve vztahu k dnešním neopelagiánským a neognostickým tendencím. Tyto tendence jsou výrazem individualismu, který svěřuje svoji spásu vlastním silám. My však věříme, že spása spočívá ve společenství se Zmrtvýchvstalým Kristem, který svým Duchem zavedl nový řád vztahů s Otcem a mezi lidmi. Můžeme se tak sjednotit s Otcem jako synové v Synu a stát se jediným tělem v Tom, který je »prvorozeným z mnoha bratří« (Řím 8,29).

Papež pak zmínil některé konkrétní oblasti zmíněného bádání, totiž etické implikace adekvátní antropologie na ekonomicko-finančním poli. „Jedině člověk pojatý jakožto osoba, to znamená podstatně vztahový subjekt, který vyniká širokým rozpětím racionality, je s to jednat ve shodě s objektivním mravním řádem. Církevní učitelský úřad v tomto ohledu vždycky jasně poukazoval na to, že »hospodářské podnikání se má provozovat podle vlastních zákonů, avšak v mezích mravního řádu« (Gaudium et spes, 64).“ Další tématem, na které papež poukázal, byla delikátní otázka doprovázení umírajících.

Proces sekularizace, jež absolutizuje sebeurčení a autonomii, vedl v mnoha zemích k rostoucímu požadavku eutanázie jakožto ideologického stvrzení moci lidské vůle nad životem. To vedlo také k tomu, že dobrovolné ukončení lidského života je považováno za civilizační výdobytek. Je zřejmé, že tam, kde je život cenný nikoli pro svoji důstojnost, nýbrž výkonnost a produktivnost, je toto všechno možné. Na tomto pozadí je tedy třeba zdůrazňovat, že lidský život má od početí do přirozeného skonu důstojnost, která jej činí nedotknutelným. Bolest, utrpení, smysl života a smrti jsou skutečnosti, na které soudobá mentalita stěží dokáže pohlížet s nadějí. Avšak bez věrohodné naděje, která člověku pomáhá čelit i bolesti a smrti, nelze dobře žít, ani si uchovat důvěru v budoucnost. A toto je jedna ze služeb, které je církev povolána poskytovat dnešnímu člověku.

V tomto smyslu, řekl dále papež František členům Kongregace pro nauku víry, je vaše poslání výslovně pastorační.

Autentičtí pastýři jsou takoví, kteří neponechávají člověka sobě samému, ani ho nevydávají v plen jeho dezorientaci a jeho omylům, nýbrž s pravdou a milosrdenstvím jej vedou, aby svoji vlastní tvář nalézal v dobru. Autenticky pastorační je tedy takové jednání, které vede člověka za ruku, když ztratil smysl pro svoji důstojnost a svůj úděl, a vede jej, aby s důvěrou objevoval láskyplné otcovství Boha, svůj dobrý úděl a cesty k vytváření lidštějšího světa. Toto je úkol, který je svěřen vaší Konregaci a každé pastorační instituci v církvi.

Řekl Svatý otec na setkání se členy Kongregace pro nauku víry.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.