Rádio Vaticana

Papež přijal delegaci Jezídů z Německa

24.1.2018

Před generální audiencí přijal papež František v salonku auly Pavla VI. skupinu Jezídů, kteří nyní žijí v Německu. Nejednalo se o první setkání se zástupci této menšiny, která tradičně obývala severní oblast Iráku a v rámci kurdského obyvatelstva zastupuje jeho původní náboženské vyznání. Mnozí Kurdové však během staletí přestoupili k islámu.

Už před třemi lety se římský biskup setkal s Tashinem Saidem Ali-Begem, nejvyšší hlavou této komunity, pronásledované samozvaným Islámským státem. Papež František se opakovaně jezídské menšiny zastal při různých veřejných vystoupeních a v srpnu roku 2015 ji finančně podpořil. Se svým darem tehdy do Iráku vyslal prefekta Kongregace pro evangelizaci národů. Právě kard. Fernando Filoni pro naše mikrofony popisuje význam dnešní návštěvy:

“Na úvod musím říci, že také v minulosti se papežové zajímali o jezídskou otázku. Připomínám, že už v roce 1927 Pius XI. doporučoval dominikánům, kteří pastoračně působili v dané oblasti, aby se Jezídů ujímali a věnovali jim pozornost. Papež František o ně projevil zvláštní zájem poté, co byli vyhnáni z okolí Mosulu, Ninivské planiny a severního Iráku. Během návštěvy Iráku jsem navštívil některé starobylé jezídské komunity a viděl jsem jejich nesmírné utrpení – mnohé rodiny přišly o otce, syny a dcery, ze kterých se staly sexuální otrokyně. Zatímco křesťané byli vyhošťováni, na Jezídy čekala smrt anebo otroctví. Myslím proto, že dnešní návštěva této komunitě prospěje psychologicky i politicky. Věřím zároveň, že toto i minulá setkání se Svatým otcem posilují vzájemnou úctu a důvěru.“

Řekl kardinál Filoni.
Papež František prostřednictvím jezídské delegace přicházející z Německa pozdravil všechny členy této menšiny, zejména ty, kteří žijí v Sýrii a Iráku, a prohlásil, že se modlí za nevinné oběti nesmyslného a nelidského barbarství:

“Je nepřijatelné, že jsou lidé pronásledováni a zabíjeni kvůli náboženské příslušnosti! Každý člověk má právo na svobodné a ničím nepodmíněné vyznávání své náboženské víry.“

Papež poukázal na bohaté duchovní a kulturní tradice Jezídů, jejichž základní lidská práva jsou bohužel vystavena nevýslovnému porušování – únosům, zotročování, mučení, násilným konverzím a vraždám. Poznamenal, že ničení se nevyhnulo ani jezídským chrámům.

“V mnoha částech světa dosud existují náboženské a etnické menšiny, pronásledované z důvodů víry. Svatý stolec bude nadále tyto situace odsuzovat a požadovat uznání, ochranu a úctu vůči těmto skupinám. Současně vyzývá k dialogu a smíření, které by zahojilo všechny rány.“

Při pohledu na tragédii páchanou na vašem společenství lze pochopit slova evangelia, která tvrdí, že z lidského srdce vystupují nejtemnější síly, pokračoval Svatý otec. Jsou schopné dospět k tomu, že naprogramují bratrovu zkázu, budou jej považovat za nepřítele, protivníka, či dokonce za jedince zbaveného lidské důstojnosti.

“Ještě jednou pozvedám hlas za práva Jezídů, zejména za právo jejich existence jako náboženského společenství. Nikdo si nemůže přivlastnit právo, že vyhladí nějakou náboženskou skupinu pouze proto, že nepatří k těm takzvaně „tolerovaným“.“

Papež František připomenul, že někteří Jezídi nadále zůstávají v rukou teroristů, a vyzval k jejich záchraně. Zároveň apeloval na vyhledání nezvěstných stejně jako na identifikaci a důstojný pohřeb všech zavražděných.

“Mezinárodní společenství nemůže netečně přihlížet vašemu dramatickému osudu. Povzbuzuji proto instituce a lidi dobré vůle, kteří náleží k jiným komunitám, aby přispěli k obnově vašich domovů a chrámů. Ať se nezanedbává konkrétní úsilí o vytvoření podmínek vhodných k návratu uprchlíků do jejich domovů a k zachování identity jezídského společenství.“

Kéž nám Bůh napomůže, abychom společně budovali svět, kde se bude žít v míru a bratrství, loučil se římský biskup se zástupci Jezídů žijícími v německé diaspoře.

Jana Gruberová