14.1.2018
Homilie papeže při mši na Světový den migrantů 14. ledna, baz. sv. Petra
Letos na Světový den migrantů a uprchlíků jsem se rozhodl sloužit mši, na kterou jste pozváni zejména vy, migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl. Někteří z vás přišli do Itálie nedávno, jiní zde žijí a pracují už mnoho let a další představují už takzvanou „druhou generaci“.
V tomto shromáždění je všem adresováno Boží Slovo, které nás dnes vybízí k prohloubení zvláštního povolání, které dává Pán každému z nás. On, stejně jako v případě Samuela (srov. 1 Sam 3,33b-10.19), nás oslovuje jménem a nabádá, abychom měli v úctě fakt, že jsme byli stvořeni jako jedinečné a neopakovatelné bytosti a máme v dějinách světa jedinečnou roli. V evangeliu (srov. Jan 1,35-42) se ptají dva Janovi učedníci Ježíše: »Kde bydlíš?« (v.38) a naznačují, že odpověď na tuto otázku stanoví jejich úsudek o Mistrovi z Nazareta. Ježíšova odpověď: »Pojďte a uvidíte!« (v.39) zahajuje osobní setkání, které poskytne vhodný čas k přijetí, poznání a uznání druhého.
V poselství k tomuto Dni jsem napsal: »Každý cizinec, který tluče na naše dveře, je pro nás příležitostí k setkání s Ježíšem Kristem, který se sám ztotožnil s přijímaným nebo odmítaným cizincem v každé době (srov. Mt 25,35.43)«. A pro cizince, migranta, uprchlíka, běžence a žadatele o azyl jsou každé dveře také příležitostí setkat se s Ježíšem. Jeho pozvání: »Pojďte a uvidíte!« je dnes určeno nám všem, místním komunitám i novým příchozím. Je to pozvání přemoci náš strach, abychom mohli vyjít druhému vstříc, přijmout jej, poznat a uznat. Je to pozvání nabízející příležitost stát se druhému bližním, abychom viděli, kde a jak žije. Přijmout, poznat a uznat znamená pro nově příchozí poznat a respektovat zákony, kultury a tradice zemí, které je přijaly. Znamená to také chápat jejich obavy a úzkosti, pokud jde o budoucnost. Přijmout, poznat a uznat znamená pro místní komunity otevřít se bez předsudků bohatství různosti a chápat potenciál i naděje nově příchozích, stejně jako jejich zranitelnost a strach.
Opravdové setkání s druhými se nezastavuje u pouhého přijetí, ale zavazuje všechny ke třem dalším postojům, na které jsem poukázal v Poselství k tomuto dni: chránit, podporovat a začleňovat. Budeme v pravém setkání s bližním schopni poznat Ježíše Krista, který žádá, aby byl přijat, chráněn, podpořen a začleněn? Jak nás učí evangelní podobenství o posledním soudu: Pán byl hladový, žíznivý, neoděný, nemocný, cizí a ve vězení a někteří mu poskytli pomoc a jiní ne (srov. Mt 25,31-46). Toto opravdové setkání s Kristem je pramenem spásy. Tuto spásu je třeba hlásat a přinášet všem, jak nám ukazuje apoštol Ondřej, který oznámil svému bratru Šimonovi: »Našli jsme Mesiáše!« (Jan 1,41) a přivedl jej hned k Ježíši, aby v setkání učinil tutéž zkušenost.
Není snadné vstoupit do kultury druhých, vcítit se do lidí tak odlišných od nás, chápat jejich myšlenky a zkušenosti. Často se tedy odmítáme s druhými setkávat a vytváříme obranné bariéry. Místní komunity mají často strach, že nově příchozí naruší stanovený řád, „odcizí“ něco z toho, co bylo namáhavě vybudováno. Také nově příchozí mají strach: obávají se konfrontace, posuzování, diskriminace a nezdaru. Mít pochybnosti a obavy není hřích. Hříchem je dovolit těmto obavám, aby určovaly naše odpovědi, podmiňovaly naše rozhodnutí, kompromitovaly úctu a velkorysost, živily zášť a odmítání. Hříchem je upřít setkání druhému, jinému a bližnímu, což je de facto privilegovaná příležitost k setkání s Pánem.
V tomto setkání s Ježíšem, který je přítomen v člověku chudém, skartovaném, odmítaném a žádajícím o azyl, pramení naše dnešní modlitba. Je to vzájemná modlitba: migranti a uprchlíci se modlí za místní komunity, které se zase modlí za nově příchozí i ty déle přebývající migranty. Mateřské přímluvě nejsvětější Panny Marie svěřme naděje všech migrantů a uprchlíků světa a očekávání komunit, které je přijímají ve shodě se svrchovaně božským příkazem dobročinnnosti a lásky k bližnímu, a učme se všichni mít rádi druhého – cizince - jako sami sebe.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.