Kardinál Cipriani: Papež v peruánské Amazonii zahájí panamazonskou synodu

4.1.2018 

Za deset dní se papež František vydá na 22. mezinárodní apoštolskou cestu svého pontifikátu, která jej zavede na rodný kontinent. Ve dnech 15. až 18. ledna navštíví Chile, odkud přeletí na další tři dny do Peru (18.-22.1.). Jak pro naše mikrofony potvrdil arcibiskup hlavního města Lima, kard. Luis Cipriani Thorne, Peruánci papeže očekávají s radostí a nadšením:

“Peru je silně katolická země a je velice blízká Svatému otci. Papežova návštěva do ní vnesla velký pohyb, který vyjadřuje naději a radost. Identitu našeho národa utvářely životy našich světců – sv. Růženy z Limy, sv. Martína de Porres. První latinskoameričtí světci pocházejí z Peru…“

Jedním z vrcholných momentů papežova pobytu v Peru bude setkání s domorodými národy tamní části amazonského pralesa v pátek 19. ledna. Z jejich řad pochází také jeden z místních organizátorů apoštolské cesty – mons. Guillermo Inca. Podle jeho sdělení pro peruánský list Caretas se k papežovu letu do města Puerto Maldonado v regionu Madre de Dios pojí četné obtíže – od nejistých povětrnostních podmínek po nedostatečnou hotelovou kapacitu města, které počítá s přítomností 80 tisíc návštěvníků. Od papeže se zde očekává, že jasně odsoudí rabování přírodních zdrojů a diskriminaci místních etnik v duchu encykliky Laudato si´, pokračuje kardinál Cipriani.

“Papeži leží na srdci úcta k přírodě. Na území Peru se rozkládá část amazonského pralesa a papež bude jistě mluvit o respektování přírody, kterou potřebujeme k životu. Pokud ji ničíme, přivádíme do záhuby také místní lidi. Myslím, že tak vlastně začne všeamazonská synoda, svolaná na přístí rok.“

Soudí arcibiskup Limy. Peruánskou částí amazonského pralesa s velice bohatou biodiverzitou křižují nelegální hledači zlata, kteří pak cenný kov prodávají k rafinaci těžebním společnostem, tedy nadnárodním firmám sídlícím v Číně, Austrálii, či Kanadě. Jak uvádí časopis Mondo e Missione (1/2018), v oblasti Madre de Dios tak během několika let zmizelo 100 tisíc hektarů amazonské džungle, ze kterých 15 bylo nenávratně zničeno těžbou těžkých kovů, nutných ke zpracování zlata. Ve hře je mnoho zájmů, a proto politické sliby, volající po změně situace, zůstávají prázdnými slovy – peruánský obchod se zlatem ročně vynáší 3 miliardy dolarů, tedy o půl miliardy více než kokain.

Kromě životního prostředí daným stavem nejvíce trpí místní indiánská etnika – plenění pralesa a nelegální těžba s sebou nese obchodování s lidmi, dětskou prostituci, chudobu a analfabetismus. Papež František v Puerto Maldonado soukromě poobědvá s devíti zástupci domorodých národů, z jejichž řad pochází mnozí aktivisté, bojující za vlastní půdu. V nerovném zápase v letech 2002-2016 přišlo o život 71 peruánských aktivistů, téměř polovina domorodého původu. V sousedství těžebních oblastí vyrostlo na 400 prostitučních barů, kde je v nelidských podmínkách nuceno k prostituci na tři tisíce dívek, z velké části nezletilých. Zneužívaných dětí a mladistvých se v domově „Malý princ“ (Hogar El Principito), který papež František rovněž navštíví, ujímá otec Xavier Abes. Narodil se před 75 lety ve Švýcarsku a založil peruánské Sdružení na ochranu dětí a mladistvých. Jak uvedl pro italský časopis, „církev v regionu Madre de Dios vnímá svou prorockou povinnost bít na poplach“. A to nejenom kvůli ekologickým a sociálním problémům, nýbrž také v souvislosti s vysokou kriminalitou. Peruánský amazonský region, kde papež prožije čtyři hodiny v rámci příští apoštolské cesty, se řadí na druhé místo v zemi, co do počtu vražd a násilností.

Papežovu cestu do Peru předznamenává také jeho dnešní kondolenční telegram, kterým vyjadřuje hlubokou bolest nad havárií autobusu v oblasti Serpentín de Pasamayo, severně od Limy, která si vyžádala 48 lidských životů. Autobus vyjel z vozovky na nebezpečném úseku a zřítil se do propasti na pobřeží Tichého oceánu. Svatý otec v telegramu, podepsaném kardinálem státním sekretářem Parolinem, vyprošuje duchovní vyrovnanost a křesťanskou naději pro rodiny obětí a přimlouvá se za věčný odpočinek zemřelých.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.