Rádio Vaticana

Církev bude mít devatenáct nových blahoslavených

19.12.2017

Papež František v pondělí přijal prefekta Kongregace pro svatořečení, kard. Angela Amata, SDB, aby tento vatikánský úřad oprávnil k vydání třinácti dekretů. Potvrzují trojici zázraků, připisovaných přímluvě dvou mužů a jedné ženy, mučednictví šestnácti řeholníků z doby španělského pronásledování církve ve třicátých letech minulého století a heroické ctnosti osmi Božích služebníků – čtyř mužů a čtyř žen. Mezi blahoslavené se tak zapíší:

Francouzský diecézní kněz Jean-Baptiste Fouque (1851-1926), žijící v druhé polovině 19. století, který v Marseille založil bezplatnou nemocnici sv. Josefa;
španělský jezuita Tiburcio Arnáiz Muñoz (1865-1926), který působil zhruba v téže době na španělském venkově, kde s pomocí laických spolupracovnic založil misijní katechetické sdružení;
venezuelská řeholnice Maria Carmen Rendiles Martínez (1903-1977), která zemřela před čtyřiceti lety. V rodné Venezuele a Kolumbii založila ženskou kongregaci, uznanou pod jménem Ježíšovy služebnice. Její členky pracují jako farní asistentky, katechetky a ve službě nejpotřebnějším;
a konečně španělský řeholník Teodoro Illera del Olmo, který byl spolu s patnácti členy své kongregace sv. Petra in Vinculi, včetně tří laických spolupracovníků, zabit z nenávisti k víře během protikatolického běsnění ve Španělsku v letech 1936-1937.

Heroického stupně ctností dosáhlo osm Božích služebníků a služebnic:

Arcibiskup hnězdensko-varšavský a primas Polska, kard. Stefan Wyszyński (1901-1981), vězněný v padesátých letech polským komunistickým režimem, františkánský terciář, hlasatel smíření a odpuštění, obránce katolické pravověrnosti v časech ideologického ohrožení;
španělský jezuitský misionář Alonso de Bárcena (1530-1597) známý také jako Alonzo de Barzana, který v poslední čtvrtině šestnáctého století jako první jezuita přišel na území dnešního Peru, Argentiny a Paraguaye. Papež František v jednom ze svých textů připomíná jeho obrovské inkulturační nasazení a překlady katechismu do kečuánštiny a ajmarštiny (Co jsou jezuité ). Je uznáván také jako jazykovědec, protože zpracoval vůbec první gramatiku těchto indiánských jazyků;
polský řeholní kněz Paweł Klemens Smolikowski z Kongregace zmrtvýchvstání Ježíše Krista (1849-1926), žijící na přelomu 19. a 20. století, novinář a rektor Polské koleje v Římě;
irský kněz Patrik Peyton (1909-1992), člen Kongregace Svatého kříže, známý jako „růžencový kněz“, zakladatel mariánského hnutí Rodinné růžencové kruciáty, které ve Spojených státech amerických i jinde po světě propaguje modlitbu růžence také prostřednictvím rozhlasu, televize a filmu;
španělská řeholnice Maria Anna od sv. Josefa (1568-1638; občanským jménem Maria Anna de Manzanedo Maldonado), která na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století zakládala kláštery bosých augustiniánek;
portugalská řeholnice Luiza Andaluz (1877-1973), která nejprve vstoupila na Karmel a poté roku 1915 pocítila volání k založení nové ženské kongregace Služebnic Panny Marie Fatimské, která spojuje činný a kontemplativní život;
italská řeholnice Anna od Spasitele (1842-1885; občanským jménem Marianna Orsi), členka kongregace Dcer sv. Anny, která navzdory krátkém životu vynikla péčí o chudé a nemocné;
a italská laička Maria Antonia Samá (1875-1953), svým venkovským okolím zvaná také „živý kříž“. Žila v době papeže Lva XIII., který znepokojen vlivem satanismu doporučoval katolíkům modlitbu růžence a svým Exorcismem proti satanismu a zlým duchům povýšil každého otce rodiny na exorcistu. U Marie se v dětském věku projevila posedlost, jako dospívající děvče se podrobila exorcismu, ale vycházející ďábel pohrozil, že ji zmrzačí. To se skutečně stalo a Maria prožila šedesát let – až do své smrti v padesátých letech minulého století – ochrnutá na lůžku, které se stalo cílem poutníků, hledajících světlo, přímluvu a duchovní útěchu. Své utrpení snášela bez sebemenší stížnosti (a překvapivě také bez proleženin) a obětovala je za službu kněží.

Jana Gruberová