4.12.2017
Naslouchat, rozlišovat a žít – do této trojice slov shrnul papež František klíčové aspekty každého povolání ve svém poselství ke Světovému dni modliteb za povolání, který připadá na 22. dubna příštího roku. Poselství podepsané na první neděli adventní zdůrazňuje, že Tajemství Vtělení nám připomíná, že i v dnešních neklidných dobách nám Bůh vychází v ústrety a je Bohem–s-námi, který prochází prašnými cestami našeho života, vnímá naši touhu po lásce a štěstí a povolává nás k radosti. Jako klíčový text si papež zvolil Ježíšovo kázání v synagoze, ve kterém na sebe vztáhl Izaiášovo proroctví (Lk 4,18-19).
Pánovo povolání není tak evidentní jako jiné věci každodenní zkušenosti. Bůh přichází v tichosti a nepřebíjí naši svobodu, a právě proto mohou jeho hlas přehlušit starosti a jiné věci, jimiž se zaobírá naše mysl a srdce. K hlubému naslouchání Jeho Slovu života je zapotřebí, abychom se naučili číst události očima víry a zůstávali otevření překvapením Ducha. Tento postoj je stále obtížnější v dnešní frenetické společnosti přeplněné podněty a informacemi nejrůznějšího druhu. Protějškem vnějšího halasu je často vnitřní rozptýlenost a zmatek, který nedovoluje, abychom se zastavili a spočinuli v kontemplaci, která dovoluje nahlížet klidně události vlastního života. Jak víme, Boží království přichází nehlučně a nenápadně a jeho klíčky lze postřehnout jedině tehdy, pokud jako prorok Eliáš, vstoupíme do houbi svého ducha a dovolíme, aby v něm zavál božský vánek – píše Svatý otec.
Křesťanské povolání má vždy prorocký rozměr, pokračuje papež František. Písmo svaté dosvědčuje, že proroci jsou posíláni k Božímu lidu v těžkých situacích materiální, duchovní i morální nouze, aby Božím jménem promlouvali o obrácení, naději a útěše. Tak jako vítr zvedá prach, tak prorok narušuje klamně zklidněné svědomí, které zapomnělo na Pánovo slovo a pomáhá zahlédnout znamení úsvitu v temnotách dějin. Také dnes velmi potřebujeme rozlišování a proroctví, dodává František, abychom překonávali pokušení ideologií a fatalismu a spolu s Pánem objevovali situace, skrze něž nás volá.
Když Ježíš prohlašuje, že se prorokovo slovo naplnilo právě dnes (Lk 4,20), zvěstuje novinu, která mnohé nadchne a jiné zatvrdí. Evangelijní radost nemůže čekat, nepříjde k tomu, kdo hledá alibi, nenaplní se na nás, pokud právě dnes nepřijmeme riziho volby. Křesťanské poslání je pro přítomný okamžik! – apeluje papež. A každý z nás je povolán – ať už k laickému životu v manželství, kněžskému ve svátostné službě nebo k zasvěcenému životu – abychom se stávali Pánovými svědky tady a teď – zdůrazňuje Svatý otec. Nesmíme čekat na to, až budeme dokonalí, abychom mohli odpovědět svým „zde jsem“, ani se děsit své omezenosti a svých hříchů, nýbrž otevřeným srdcem přijímat Pánův hlas. Naslouchat mu, rozlišovat své osobní poslání v církvi a ve světě a konečně žít je v dnešku, který nám dává Bůh – končí papež František své poselství ke Světovému dni modliteb za povolání.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.