20.11.2017
Trvalý diakonát je pro církev impulsem, aby se stávala viditelným znamením diakonie Krista Služebníka v lidských dějinách, píše papež František v předmluvě ke sbírce textů věnované jáhenské službě. Publikace vydaná péčí Enza Petrolina, předsedy italského Společenství trvalých jáhnů, obsahuje projevy a spisy papeže Bergoglio na téma diakonátu, jak z doby jeho působení v Buenos Aires, tak z let jeho pontifikátu.
František ve své předmluvě připomíná magisterium pokoncilních papežů, v němž služba trvalých jáhnů znovu nachází svou zakořeněnost i význam v církevní komunitě. Veškerá diakonie Církve – jejím znamením a nástrojem je služebný diakonát – má své pulsující srdce v eucharistickém tajemství a uskutečňuje se přednostně ve službě chudým, v nichž se zrcadlí trpící tvář Krista. Svatý otec připomíná příběh jáhna Vavřince, který jakožto ekonom římské diecéze, na císařovu žádost vydat její majetek, přivádí chudé. „Chudí jsou bohatstvím církve – konstatuje papež – A můžeš mít třeba svou vlastní banku a být jejím pánem, avšak tvé srdce může zůstat chudé. Nepřilnout k penězům - v tom spočívá služba. Chudoba je tato vnitřní nezávislost, která uschopňuje sloužit potřebným, sloužit druhému člověku,“ píše papež František.
Vrací se ve vzpomínkách rovněž k okamžiku svého zvolení na Petrův stolec. Právě myšlenka na chudé jej vedla k volbě jména Prosťáčka z Assisi, který byl podle tradice právě jáhnem. „Pro mne je člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a chrání stvoření. Je to člověk, jímž by se jáhni měli inspirovat,“ píše papež František.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.