18.11.2017
Papež František přijal dále účastníky plenárního zasedání Papežské rady pro kulturu. Předmětem jejich letošní reflexe byly otázky vědeckotechnologického rozvoje, především v oblasti genetiky, neurologie a umělé inteligence.
„Tento vědecký a technologický rozvoj vede mnohé k přesvědčení, že se nacházíme v jedinečném okamžiku dějin lidstva, téměř na úsvitu nové éry a při zrodu nové lidské bytosti, která bude nadřazená tomu, co jsme dosud poznali. (...) Církev, která pozorně sleduje radosti a naděje, úzkosti a obavy lidí své doby, chce proto klást lidskou osobu a otázky, které se jí týkají, do centra svojí reflexe.“
Otázku po místu člověka a jeho situaci nacházíme už na prvních stránkách Bible. Antropologická odpověd na ni se rozvíjí kolem základních prvků, kterými je vztahovost a svoboda. Na tomto základním rozvrhu se po staletí zakládalo myšlení velké části lidstva. Dnes jsme však nezřídka svědky jeho zpochybňování. Dnešní antropologie je ovlivňována sociálně ekonomickými faktory, přemísťováním obyvatelstva, interkulturní konfrontací, šířením globální kultury a především velkými objevy vědy a důmyslnými technologickými vynálezy, např. tzv. myslícího stroje. Její horizont se proto stává stále tekutější a proměnlivější - konstatuje papež. Jakkoliv je nutné ocenit úsilí všech, kdo se ve vědecké oblasti zasazují za pokrok lidstva, je nutné upozornit na to, že Bůh člověku svěřil svět, aby o něj pečoval podle logiky nezištnosti a lásky a nikoli ve snaze nad ním panovat.
„Věda a technologie nám pomáhají posunovat hranice poznání příordy a zejména lidské bytosti. Samy však nedokáží poskytnout všechny odpovědi. Dnes si stále více uvědomujeme, že je nutné čerpat z pokladů moudrosti uchovávaných v náboženských tradicích, v lidové moudrosti, literatuře a umění, které se dotýkají hloubky tajemství lidské existence; nezapomínat, ba spíše znovu objevovat tyto obsahy ve filosofii a teologii.“
Papež připomněl, že církev nabízí dva zásadní principy dialogu mezi věřícími a vědeckou komunitou. Prvním je ústřední postavení člověka a všeobecné rozdělování dober vzešlých z technologických poznatků a výdobytků.
„Nakonec zůstává stále platný princip, že ne všechno, co je technicky možné nebo proveditelné je právě proto také eticky přijatelné. Věda, stejně jako jakákoli jiná lidská činnost je si vědoma svých mezí, které musí respektovat pro blaho samotného lidstva a vyžaduje smysl pro etickou odpovědnost. Pravým měřítkem pokroku, jak připomněl bl. Pavel VI., je dobro každého a celého člověka.“
Uzavřel papež František svoji promluvu ke členům Papežské rady pro kulturu.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.