Boží království neroste pastoračními plány, nýbrž působením Ducha svatého

16.11.2017 

Boží království není divadlo či karneval a nemiluje reklamu, roste působením Ducha svatého a nikoli díky pastoračním plánům – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Komentoval dnešní evangelium (Lk 17,20-25), ve kterém se farizeové ptají Ježíše, kdy přijde Boží království.

„Jednoduchá otázka, která vychází z dobrého srdce a často se vyskytuje v evangeliu - zdůraznil v úvodu své homilie Petrův nástupce. Zmínil v téže souvislosti Jana Křtitele, který si ji kladl ve vězení a vyslal svoje učedníky za Ježíšem, aby se jej zeptali, zda je tím, který má přijít, anebo je třeba čekat někoho jiného. Anebo jindy – pokračoval papež – je položena Ježíšovi „nestoudným způsobem“: »Jsi-li Mesiáš, sestup z kříže«. „Vždycky jde o pochybnost, o zvědavost týkající se příchodu Božího království.“

»Boží království je mezi vámi« - odpovídá Ježíš v dnešním evangeliu. Tato radostná zvěst se naplnila v Nazaratské synagoze, kde Ježíš po přečtení úryvku z proroka Izaiáše, prohlásil, že se toto Písmo dnes naplnilo. Jako zrno po zasetí roste zevnitř, tak Boží království roste ve skrytu mezi námi, je skryté jako perla či poklad. Vždycky v pokoře,“ pokračoval papež.

Kdo však dává růst této setbě, kdo ji umožní vzklíčit? Bůh, Duch svatý, který je v nás. A Duch svatý je Duchem mírnosti, pokory, poslušnosti a jednoduchosti. On dává růst Božímu království, nikoli pastorační plány... Duch svatý dává růst ve skrytu, a až přijde čas, uzrává plod.

Kdo zasel zrnko Božího království do srdce dobrého lotra? – tázal se dále papež. Možná matka, možná rabín vysvětlující Zákon. Potom patrně pozapomněl, až najednou Duch ve skrytu umožnil, že vzrostlo. Boží království je totiž vždycky překvapením, protože je darem Páně. Proto Ježíš v dnešním evangeliu vysvětluje, že »Boží království nepřichází tak, že by se dalo pozorovat. Ani se nedá říci: Hle, tady je!«. „Není to divadlo anebo hůře, jak se často myslí, nějaký karneval“ – zdůraznil papež.

Boží království se neukazuje v pýše a domýšlivosti, nemiluje reklamu, nýbrž je pokorné a tak roste. Myslím, že když lidé pozorovali Madonu, která byla s Ježíšem, ukazovali si na ni se slovy: »To je maminka, aha!« Nejsvětější žena, ale skrytá. Nikdo neznal tajemství Božího království, svatost Božího království. A když stála pod křížem, lidé si říkali: »Chudák žena, její syn a takový zločinec, chudera.«... Nikdo, nic nevěděl.

Boží království – řekl dále papež František - vždycky roste ve skrytu, protože „je v nás Duch svatý, který umožňuje, aby vzklíčilo a přineslo plody.“

Všichni jsme povoláni jít cestou Božího království. Je to povolání, je to milost, štědrý dar, který se nekoupí. Je to milost, kterou nám dává Bůh. My všichni pokřtění v sobě nosíme Ducha svatého. Jaký je můj vztah s Duchem svatým, který dává růst Božímu království ve mně? To je krásná otázka, kterou bychom si dnes všichni měli položit: opravdu věřím, že Boží království se mezi námi skrývá anebo mám raději divadlo?

Svoji homilii papež František uzavřel exhortací k „prosbě o milost Ducha svatého, ať v nás a v církvi dá vzklíčit a vyrůst zrnku Božího království, aby se rozšířilo, poskytlo útočiště lidem a vydalo plody svatosti.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.