Rádio Vaticana

Papež potvrdil heroické ctnosti Jana Pavla I.

9.11.2017

Papež potvrdil heroické ctnosti Jana Pavla I. Vatikán. Papež František při dnešní audienci Prefekta kongregace pro svatořečení potvrdil osm nových dekretů, otevírajících cestu k blahořečení a v jednom případě ke kanonizaci. Jak se očekávalo, je mezi nimi také Boží služebník Jan Pavel I., občanským jménem Albino Luciani (7. října 1912 – 28. září 1978), jehož třiatřicetidenní pontifikát v roce 1978 patří k nejkratším v dějinách církve.

Dva z dekretů potvrzují mučednickou smrt a šest heroické ctnosti.
Papež potvrdil mučednickou smrt maďarského kněze Jánose Brennera (foto, 27. prosince 1931 – 15. prosince 1957), který byl ubodán k smrti na objednávku komunistického režimu ve svých 26 letech. Paměť na mladého mučedníka, přezdívaného „maďarský Tarcisius“ nezanikla. Na místě jeho vraždy mezi vesnicemi Rábakethely a Zsida stojí od roku 1989 kaplička Dobrého pastýře.
Druhou mučednicí je italská řeholnice z Institutu misionářek P. Marie Těšitelky, Leonella Sgorbati (9. prosince 1940 – 17. září 2006). Tato misionářka působící dlouhá léta v Keni a v Somálsku, kde založila rovněž úspěšnou zdravotní školu, byla zákeřně zavražděna v Mogadišu v září roku 2006, pravděpodobně rukou islámských fundamentalistů v reakci na překroucené interpretace řezenské přednášky papeže Benedikta XVI.

První z dekretů o heroických ctnostech otevírá cestu ke kanonizaci blahoslaveného Bernarda, markraběte z Baden (1428/9 – 15. července 1458). Tento německý šlechtic z 15. století zemřel v pouhých 30 letech při diplomatické misi, která měla dohodnout alianci janovské a benátské flotily proti islámskému ohrožení. S vědomím naléhavostí svého úkolu neváhal vkročit do Janova zasaženého morovou epidemií. Při zpáteční cestě do Němec sám nákaze podlehl. Jako mučedníka svého poslání jej roku 1769 blahořečil papež Klement XIV.

Další dekrety o heroických ctnostech se týkají vedle zmíněného papeže Jana Pavla I., tří zakladatelů řeholních institutů. Jsou to:
Františkánský kněz Gregorio Fioravanti (24. dubna 1822 – 23. ledna 1894), který v 60. letech 19. století založil Kongregaci františkánek misionářek Nejsvětějšího Srdce a posléze také jejich misijní domy ve Spojených státech (1865) a v Turecku (1872).
Jezuitský kněz Tomás Morales Pérez (30. října 1908 – 1. října 1994), narozený ve španělské rodině ve Venezuele na počátku 20. století, jehož sociální a dobročinná práce vyvrcholila založením dvou sekulárních institutů nazvaných Cruzados a Cruizadas de Santa María, které získaly církevní schválení v letech 1988 a 1989.
Zakladatelkou byla také Teresa Fardella De Blasi (24. května 1867 – 26. srpna 1957), narozená v New Yorku v italské šlechtické rodině. Už jako matka rodiny se věnovala péči o chudé a vynikala eucharistickou zbožností. Poté, co ovdověla, založila v roce 1897 řeholní kongregaci Chudých dcer P. Marie Korunované.
Poslední z dekretů o hrdinských ctnostech se týká italského kapucína br. Marcellina da Capradosso (22. září 1873 – 26. února 1909), proslulého už za života heroickou pokorou a poslušností. Zemřel roku 1909 na tuberkulózu, poté, co sloužil u lůžka svého spolubratra trpícího touto chorobou.

Johana Bronková