2.11.2017
Jedním z posledních žijících veteránů bitvy u Anzia a kampaně za osvobození Říma v roce 1944 je téměř třiadevadesátiletý John Shirley. Své zážitky z války publikoval rovněž v knize vzpomínek nadepsané „I remember“ (Pamatuji). Kolegům z anglické sekce našeho rozhlasu se podařilo zkontaktovat ho telefonicky v jeho domě v Kalifornii.
„Poslední útok bitvy u Anzia byl mým prvním bojem. Vír bitvy mne vtáhl do přední linie. Plazili jsme se po břiše v pšeničném poli a kolem nás zuřila skutečná velká bitva. Hřměla nad námi palba těžké artilerie a náboje samopalů svištěly těsně nad našimi hlavami. Tam jsem také poprvé uviděl smrt člověka v bitvě. Seržant mého oddílu těsně přede mnou šlápl na minu a vyletěl na čtyři, pět stop do vzduchu. Celkové ztráty byly velmi veliké. V mojí 3. divizi za velmi krátkou dobu padlo nebo bylo těžce zraněno 995 lidí, druhý den 625 lidí. Než jsme po dvanácti dnech dorazili do Říma, přišlo o život nebo bylo zraněno 3300 vojáků.“
Na otázku, zda v této dramatické situaci měli víru a zda je podpírala, americký veterán říká:
„Všichni jsme byli křesťané. Modlili jsme se, každý z nás se modlil. Víte, sice tam vidíte, jak někteří z nejskvělejších umírají a jiní ne tak dobří žijí – a možná si tím trochu lámete hlavu. Ale všichni se modlí, to je ve válce normální.“
John Shirley na závěr vyjádřil vděčnost papeži Františkovi za jeho dnešní návštěvu na vojenském hřbitově, „za to, že je s námi a připomíná všechny lidi, kteří tady zemřeli“.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.