Poselství papeže Františka na Sociální týden italských katolíků

26.10.2017 

„Když je pracovník považován pouze za položku v rozpočtu, lidská důstojnost je pošlapána,“ řekl papež František ve videoposelství adresovaném účastníkům Sociálního týdne italských katolíků. Více než tisíc delegátů z celé Itálie se sjelo do Cagliari, kde na Mezinárodním sardinském výstavišti ode dneška do neděle 29. října probíhá 48. sociální týden italských katolíků. Účastní se jej 80 biskupů a 190 kněží, včetně předsedy italské biskupské konference Gualtiera Basssettiho a arcibiskupa Filippa Santora, který je předsedou vědeckého a organizačního výboru této iniciativy.
První podobné shromáždění se odehrálo už v roce 1907 z iniciativy blahoslaveného Giuseppeho Toniola. Tento křesťanský laik vydával své svědectví ve všech životních dimenzích: v duchovní, rodinné, profesní, sociální a politické, připomněl Svatý otec:

„Pro inspiraci vám chci předložit to, co učil, když říkal: „My věřící pociťujeme v hloubi své duše (...) že tím, kdo se s konečnou platností odhodlá k záchraně současné společnosti nebude žádný diplomat, učenec či hrdina, nýbrž světec, či spíše společnost svatých. Vezměte si k srdci tuto „zakládající připomínku“: Když pracujeme pro druhé, prodlužujeme v dějinách tvůrčí čin Boží.“

Ježíš se nevtělil do císaře či krále, nýbrž „sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka“ (Fil 2,7), aby sdílel naše lidství, včetně obětí, které si žádá práce, takže ho nazývali dokonce tesařem nebo tesařovým synem (srov. Mk 6,3; Mt 13,55), pokračoval dále papež a obrátil se k tématu Sociálního týdne, které volá po svobodné svobodné, kreativní a solidární práci. Poděkoval také účastníkům, že si zvolili heslo „Není důstojnosti bez práce.“

„Každá práce však není „důstojnou prací“. Existují práce ponižující lidskou důstojnost, práce, které sytí války výrobou zbraní, snižují hodnotu lidského těla obchodem s prostitucí nebo zneužíváním nezletilých. Důstojnost pracujícího uráží také práce na černo, námezdní práce, práce, které diskriminují ženu a nepřijímají nositele hendikepů. Pro mnohé pracující je otevřenou ranou také smlouva na dobu určitou, kvůli níž žijí v neustálém strachu, že přijdou o zaměstnání. Mnohokrát jsem slyšel o této úzkosti, úzkosti z možnosti ztratit zaměstnání. O úzkosti toho, kdo pracuje od září do června a neví, zda bude mít práci od příštího září.“

Papež dále mluvil o těch, kdo beznadějně hledají práci a nenacházejí, o těch, kdo nemají sil pokračovat v jejím hledání nebo pracují, a přece se svým výdělkem nedokáží překročit hranici bídy. „Těm všem říkám, neztrácejte důvěru,“ povzbuzoval papež a dodal, že církev pracuje pro ekonomii, která je ve službě člověku, snižuje nerovnosti a klade si za cíl práci pro všechny.

„Krize zaměstnanosti je zároveň krizí prostředí a společnosti. Ekonomický systém se zabývá spotřebou a nebere ohled na důstojnost práce a péči o životní prostředí. To je ovšem podobné, jako jet na kole s vyfouknutou duší: je to nebezpečné! Důstojnost a péče jsou pošlapány, když je pracovník považován za položku v rozpočtu a když se ignoruje křik utlačovaných.“

Existují však také znamení naděje, která rostou neslyšně jako les a učí nás dvěma ctnostem: „sloužit potřebným“ a „vytvářet komunity, v nichž společenství převažuje nad soutěží“, pokračoval František . Tento princip by měl platit také ve světě práce, dodal.

„Kéž nic není přednější než dobro člověka a péče o společný dům, často hyzděný rozvojovými vzorci, které způsobily těžký ekologický dluh. Technologická inovace musí být vedena svědomím a principy subsidiarity a solidarity.“

Apeloval papež František ve svém videoposelství pro účastníky Sociálního týdne italských katolíků.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.