26.10.2017 

Papež František dnes v 15 hodin vedl rozhovor s posádkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Na její palubě pobývá v rámci Mise 52-53 v této chvíli šest astronautů, tři ze Spojených států, dva z Ruska a Ital Paolo Nespoli. Ten se dnes také ocitl v roli překladatele a tlumočil odpovědi svých kolegů na pět otázek, které jim položil papež František.

Svatý otec nejprve poděkoval za možnost tohoto jedinečného „setkání“ a zeptal se Paola Nespoliho, jaké je ve světle jeho zkušeností místo člověka ve vesmíru. Italský astronaut definoval sám sebe jako inženýra a technika a formuloval nezvyklé poznávání:
„Byl bych moc rád, kdyby lidé jako vy – a nejen inženýři a fyzikové – ale i teologové, filosofové, básníci a spisovatelé, mohli přijít se do vesmíru ( v budoucnosti k tomu jistě dojde), aby mohli vyjádřit, co to znamená lidská bytost v kosmu.“

Závěsný koberec, který zdobí sál, odkud s vámi mluvím, inspiroval 33. zpěv Ráje, z Dantovy Božské komedie (XXXIII, 145), kde je řeč o lásce pohybující sluncem a dalšími hvězdami – reagoval papež František. Jaký smysl má pro vás, inženýry a astronauty, nazývat „láskou“ sílu, jež řídí univerzum? – tázal se Svatý otec. Na otázku odpověděl ruský astronaut Alexandr Misirkin. Pozdravil Svatého otce a odvolal se na Exuperyho Malého Prince. „Láska je silou, která člověka uschopňuje dávat život pro někoho jiného,“ řekl astronaut.

„Jsem rád, že slyším tuto odpověď. Je pravdivá. Bez lásky není možná nabídnout život za někoho jiného. Je vidět, že dobře chápete toto poselství, které Exupery velmi poeticky vyjádřil...“ navázal Svatý otec a připojil – jak řekl – otázku vedenou zvědavostí: Co vás vedlo k tomu, že jste se stali astronauty a co vám působí radost během dní strávených na kosmické stanici?
Ruský astronaut Sergej Rjazanskij vyprávěl, že šel ve stopách svého dědečka, který byl jedním z průkopníků vesmírných průzkumů a pracoval na konstrukci Sputniku, vůbec první umělé družice. Velitel posádky Američan Randolph Bresnik k druhé části otázky dodal: „Osobně vidím ve své práci možnost hledět na svět z jiné perspektivy, tak trochu Božíma očima, vidět krásu a div, jaký představuje tato planeta.“

„Moc se mi líbí, jak jste reagovali. První z vás se vrátil ke svým kořenům, k dědečkovi. A druhý z vás si všímá, že země je křehká a mluvíte o pohledu Božích očí, navázal papež František a položil čtvrtou otázku, která mířila na zvláštní situaci člověka ve vesmíru, kde mnoho samozřejmostí každodenního života mění význam – například základní idea směrů „nahoře“ a „dole“. Papež se proto astronautů zeptal, co je při životě na kosmické stanici zaskočilo o a v čem naopak našli překvapivé potvrzení, navzdory odlišnosti perspektiv. Odpovídal Američan Mark Vande Hei:
„Překvapuje mne, jak se ve vesmíru věci proměňují a často jsou k nerozpoznání. Stává se mi, že se k něčemu přiblížím ze zcela nového úhlu a nedokážu rozeznat, kde jsem a o co jde. V situaci, kdy není jasné, co je nahoře a co dole, jsem nicméně nucen sám rozhodnout o těchto směrech, stanovit svůj mikrokosmos, ve kterém jsou vztažné body.“

„Jsme před věcí, která člověku hluboce vlastní: Nutnost a schopnost rozhodovat ukazující ke kořenům lidství,“ reagoval papež František a v poslední otázce požádal astronauty, aby se podělili o příklad vzájemné spolupráce, zvlášť významný v době vyhroceného individualismu.
„Práce na kosmické stanici je velkým příkladem spolupráce mezi různými národy. Spojené státy, Rusko, Kanada, devět evropských států - všechny tyto země navzájem spolupracují, aby získaly to, co přesahuje síly jednoho každého z nich. Každý z nás je různý, když se však tato různost dá dohromady, vytváří cosi daleko většího než by dokázal jednotlivec. A toto je náš způsob, jakým vycházíme ze světa a pokračujeme v této cestě za poznáním,“ odpovídal Američan původem z Portorika, Joseph Acaba.

„Jste jakýmsi domem Spojených národů v malém a ukazujete, že celek je větší než součet částí. To je také příklad, který nám dáváte – odvětil papež František. - Mnohokrát děkuji, drazí přátele, chtěl bych říci spíše „drazí bratři“, protože Vás vnímáme jako zástupce celé lidské rodiny na velkém výzkumném projektu, jakým je Kosmická stanice. Ze srdce vám děkuji za tento rozhovor, který mne velmi obohatil.“ – uzavřel Svatý otec a přislíbil astronautům svou modlitbu s prosbou, aby mu ji opětovali.

Připomeňme, že podobné spojení z Vatikánu proběhlo už 21. května 2011. Papež Benedikt XVI. tehdy při vůbec prvním přenosu toho druhu vedl asi dvacetiminutový rozhovor z účastníky tehdejší mise.
Mezinárodní kosmickou stanici navštívili již astronauti z 18 zemí světa, kteří pracovali na experimentech rozvíjených v 68 zemích v rámci disciplín jako je biologie a biotechnologie, fyziologie, fyzika a další příbuzné disciplíny. Kosmická stanice slouží zároveň také jako jedinečná platforma pro vzdělávání studentů, učitelů i skupin amatérů, s nimiž se pravidelně spojuje k vzájemným konverzacím. Na letošním Filmovém festivalu v Benátkách byl představen také dokumentární film věnovaný kosmu a přípravám na mise kosmonautů ve vesmíru, kterým provázel právě italský astronaut Paolo Nespoli.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.