Rádio Vaticana

Na Ninivskou planinu se vracejí laické i řeholní rodiny

25.9.2017

“Chceme se vrátit, protože tam je náš domov, naši předci, naše víra – i když Ježíš je přítomen všude, ale tam jsou její kořeny…“

Sestře Silvii, irácké dominikánce, se zadrhává hlas, když před našimi mikrofony vzpomíná na ono dramatické ráno, 6. srpna 2014. Na její klášter v Qaraquoshi tehdy zaútočili ozbrojenci ze samozvaného islámského státu a zcela jej zničili. Silvie s dalšími šestatřiceti spolusestrami a stovkami jiných křesťanů uprchla do Irbílu. Nyní by se dominikánky – v již mnohem menším počtu – chtěly vrátit do svého kláštera Neposkvrněného Početí Panny Marie, vystaveného před necelými sto padesáti lety (1883).

“Jsou to bolestné vzpomínky, ze kterých mne bolí žaludek. Při útěku jsme si sebou nic nevzaly, jenom strach. Čtyřiadvacet spolusester během krátké doby zemřelo – mnohé si šly večer lehnout a ráno se už nevzbudily, selhalo jim srdce. Když si pro nás Pán přijde, musíme vždy poslechnout. Chce se mi ale plakat, když pomyslím na smrt tolika dobrých lidí. Necítím hněv, ale velmi tím trpím…“

Překážkou k návratu je doposud nejistá bezpečnostní situace na Ninivské planině, která se změnila v trosky. V některých vesnicích se nezachoval jediný dům, zničeny a znesvěceny byly všechny kláštery a kostely, vysvětluje dominikánská řeholnice. Do Quaraquoshe se vrátilo zhruba 500 rodin, v Telleskofu, kde začala fungovat škola, malé obchody a zdravotní středisko, je jich už více než 700. Sestra Silvie doufá v ochranu ze strany iráckých šíitských vojáků, kteří se obětavě nasadili za záchranu iráckých křesťanů.

“Naši vojáci, kteří nás přišli osvobodit od islámského státu, se nás neptali na víru a nepátrali po tom, kdo je muslim a kdo křesťan. Chtěli osvobodit město od ďábla, který chtěl rozdělit Irák. Naštěstí nepodlehli takovému dělení a nerozlišovali, zda bojují za jezídy nebo sunnity. Vysvobodili z otroctví jezídské a křesťanské dívky a pak si zavolali naše kněze, aby si pro ně přišli. Osvobodili také mnoho dětí. Naši vojáci se skutečně zachovali hrdinsky.“

Uznává irácká dominikánka a popisuje, jak se šíitská armáda po osvobození Ninivské planiny vložila do obnovy polámaných křížů, vítala vracející se křesťanské kněze a kde to bylo možné, slavila jejich návrat vyzváněním zvonů. „Někteří vojáci také požádali naše kněze, jestli se s nimi mohou pomodlit“, uzavírá sestra Silvie. Dodejme, že v tomto týdnu se bude v Římě konat mezinárodní konference za účasti státního sekretáře Svatého stolce, kard. Parolina, při které papežská nadace Kirche in Not představí projekt na obnovu Ninivské planiny. Rekonstrukce 13 tisíc budov zničených tzv. islámským státem si podle odhadů vyžádá 250 milionů dolarů.

Jana Gruberová