Evropské katolické rodiny (FAFCE) u papeže

30.5.2017 

Čtrnáct evropských národních rodinných sdružení, participativní statut při Radě Evropy a kancelář v Bruselu nedaleko Evropského parlamentu – to vše se skrývá za Federací katolických rodinných svazů v Evropě (FAFCE), která byla založena právě před dvaceti lety. Při této příležitosti požádala o papežskou audienci (1.6.) v rámci třídenní římské schůzky členských rodinných svazů. Českou republiku na ní zastupuje Asociace center pro rodinu. Čtvrtečnímu setkání s papežem Františkem předchází kromě debat a pracovních jednání také slavnostní zasvěcení Federace rodinných svazů Panně Marii v Paolinské kapli baziliky Panny Marie Větší.

Evropské sdružení katolických rodin vychází ze sociálního učení církve a ve shodě s exhortací Jana Pavla II. “O úkolech křesťanské rodiny v současném světě” (Familiaris Consortio) upozorňuje na společenskou úlohu rodiny na politické rovině. “Rodiny se musí jako první zasazovat o to, aby státní zákony a nařízení nejen nezkracovaly práva a povinnosti rodiny, nýbrž aby je pozitivně podporovaly a obhajovaly. V tomto smyslu si mají být rodiny stále víc vědomy toho, že v první řadě se musí ony samy chopit iniciativy v oboru takzvané "rodinné politiky". Mají vzít na sebe odpovědnost za přeměnu společnosti. Jinak budou rodiny první obětí onoho zla, které jim předtím bylo lhostejné”, (Familiaris Consortio,44), píše zde svatý papež. Jak tento ideál prosazovat do praxe v čase, který rodině nepřeje politicky, ani kulturně a výchovně? O tom pro naše mikrofony uvažuje mluvčí Federace katolických rodinných svazů, Nicola Speranza:

„V šířících se protievropských náladách, které mohou být mylné nebo oprávněné, často zapomínáme, že ve Štrasburku a Bruselu rozhodují zástupci států, které si sami volíme. Proto je velmi důležité, aby si rodiny byly vědomy své role politických aktérů – v prvé řadě prostřednictvím hlasování, a posléze pomocí svých rodinných sdružení. V Itálii například odvádí velký kus práce Fórum rodinných asociací, které v dialogu s celou politickou třídou zvyšuje povědomí o demografickém poklesu, nízké porodnost a naléhavé potřebě prorodinné politiky.”

Před posledními volbami do Evropského parlamentu (2014) zahájila Federace katolických rodinných svazů kampaň, jejíž cílem bylo vyzvat kandidáty k budoucímu prosazování prorodinné politiky. Manifest Volte rodinu 2014 podepsaly necelé tři stovky kandidátů (289), zhruba třetina z nich pak skutečně v Evropském parlamentu zasedla. Za Itálii jmenujme současného předsedu Evropského parlamentu Alberta Tajaniho, za Českou republiku pak dva lidovecké europoslance Michaelu Šojdrovou a Pavla Svobodu. To dokazuje, že lobování za rodinu v evropských institucích není vůbec jednoduché…

„Je to jistě mnohonásobně složitější než na národní úrovni, kde také čelíme mnoha obtížím. V mysli otců zakladatelů totiž měla být Evropská unie mírovým sdružením, ale pak se postupně proměnila v ryze ekonomický spolek, což brání vizi Evropy jako rodiny jednotlivých národů. Toto pojetí by ale mělo být vzorem. O rodině se mluví pouze v souvislosti s antropologickými otázkami a vedou se o ní značně ideologické debaty – my bychom však chtěli předložit rodinu jako vzor vztahů v rámci jednoho státu a také mezi státy navzájem. Konkrétním výrazem takového vzorce by pak byla seriózní prorodinná politika a mezistátní vztahy v rámci evropské rodiny složené z rodin.”

„Rodina má právo být a rozvíjet se jako rodina. Veřejná moc je povinna uznávat i podporovat důstojnost, spravedlivou nezávislost, intimitu, integritu a stálost rodiny”, stojí v Chartě práv rodiny, vydané v roce 1983 Apoštolským stolcem. A právě to by si měly dnešní rodiny uvědomit, uzavírá mluvčí Federace katolických rodinných svazů v Evropě.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.