Rádio Vaticana

Papež přijal albánské biskupy v rámci jejich návštěvy ad limina

30.5.2017

Okamžik milosti a posílení vazeb s mateřskou církví, zároveň však chvíle prověřování a konfrontace nezbytné pro další povzbuzení místního společenství věřících – takto vymezuje skadarský arcibiskup a předseda Albánské biskupské konference Angelo Massafra, OFM (na fotografii s vedoucím albánské redakce Vatikánského rozhlasu, o. Davidem Djudjajem) probíhající návštěvu osmi albánských biskupů u prahů apoštolských, která dnes pokračovala papežskou audiencí. Pro Vatikánský rozhlas popsal, co albánské katolické církvi působí radost a naopak s jakými nesnázemi se potýká.

“Naše církev poznala utrpení způsobené pronásledováním, ale znovu povstala a vydala se na cestu. Existuje mnoho krásných důkazů o růstu naší církve – především v oblasti charitativní služby a školství. Katolické školy v Albánii jsou chloubou naší církve, ale zároveň důvodem k neklidu, protože nikoli pokaždé existují příhodné politické a ekonomické podmínky, které by nám povolovaly realizaci našich výchovných záměrů. Na poli vzdělávání mají skutečně rozhodující podíl zasvěcené osoby. Zásadní těžkostí je nedostatek kněží a finančních prostředků. Vážným problémem Albánie zůstává chybějící infrastruktura, ačkoli mnohé se na tomto poli zlepšilo. Zejména v zimě tak existují oblasti, do kterých se nedostatnou církevní, ale ani státní služby. Migrace a stěhování lidí do měst přispívá ke změně náboženské geografie v naší zemi, což nás podněcuje k novým pastoračním strategiím.“

Jaké vztahy má albánská katolická církev k jiným křesťanským církvím a zejména k muslimské většině?

“Dalo by se říci, že (v uvozovkách) „dobré“, a jistě za různých výjimečných okolností nechybí příležitosti k dialogu a spolupráci. Mírové soužití příslušníků různých náboženských vyznání v Albánii je nepochybně poklad, který je nutné chránit a uchovávat. Občas se objeví zprávy, které budí obavy z šíření určitého extremismu, ale snažíme se jim nepodléhat a naopak bez prodlení potvrzovat vítěznou dvojici „víra a vlast“, která je Albáncům tolik drahá.“

Prosazuje se v Albánii sekularizace, která oddaluje lidi od víry?

“Albánci si dosud, díky Bohu, udržují pevnou víru. Lze ovšem zaznamenat určitý pokles kvůli postupujícímu zesvětštění. Nedomnívám se ale, že by se jednalo o oddálení od víry v úzkém slova smyslu, nýbrž spíše je na vině jistá lhostejnost, která z naší strany vyžaduje zvýšenou péči, zejména na poli formace. Je třeba docenit a vychovávat lidovou zbožnost, která je v našem národě velmi silná. Nezapomínejme také, že církev sehrává důležitou roli při smiřování rodinných rozepří, známých jako „krevní msta“. Díky zájmu ze strany kněží, řeholníků, uznávaných laiků a místních sdružení se daří dospět ke smíru mnoha rodin. Těší mne, že jsem sám byl o velikonocích vyzván, abych mezi sebou smířil několik rodin.“

Co může naopak albánská církev dát všeobecné církvi?

“Jsme mladá církev, ale máme chuť růst. Neseme však na sobě plnost dějin a tradice, zbarvené krví našich mučedníků – 38 jich bylo blahořečeno vloni v listopadu. Právě oni jsou našim bohatstvím, které je třeba poznávat. Svou láskou ke Kristu a církvi mohou být vzorem zejména pro mladé generace.“

Uvedl pro naše mikrofony předseda Albánské biskupské konference, jejíž členové se dnes setkali s papežem Františkem. Během půldruhé hodiny trvajícího rozhovoru jsme se cítili skutečně jako doma, potvrdil arcibiskup albánského Skadaru, Angelo Massafra.

Jana Gruberová