Rádio Vaticana

O loučení biskupa

30.5.2017

Pravý pastýř se dovede rozloučit se svou církví, protože ví, že není středem dějin, nýbrž svobodným člověkem, který sloužil bez kompromisů a nepřivlastňoval si stádce – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Podnět ke svému kázání si vzal z prvního čtení (Sk 20,17-27), které popisuje Pavlův odchod z Efezu a jeho rozloučení s církevní obcí, kterou založil.

„Všichni pastýři se musí jednou loučit. Nadejde chvíle, kdy nám Pán řekne: pojď jinam, jdi tam, jdi sem, přijď ke mně. Je to jeden z kroků, který musí pastýř udělat a na který je třeba se připravit, aby se rozloučil dobře a nikoli jenom napůl. Pastýř, který se neumí rozloučit, je pastýřem, který má nedobrý vztah ke stádci, jeho vztah není očištěn Ježíšovým křížem.“

Pavel si k sobě zavolal všechny presbytery z Efezu a na této „kněžské poradě“ se s nimi rozloučil. Papež František poukázal na tři Apoštolovy postoje. Za prvé „Pavel prohlašuje, že tak nečiní z marnivosti a přiznává, že je hříšníkem. Jednoduše vypráví svůj životní příběh. Jedna z věcí, která dodává pastýři při loučení klid – vysvětloval papež – je vzpomínka, že jednal bez ústupků, neřídil církev pomocí kompromisů. Neustupoval, a k tomu je zapotřebí odvahy.
Za druhé. Pavel říká, že se vydává do Jeruzaléma, protože jej k tomu »nutí« Duch svatý, a neví, co jej tam potká. Poslouchá Ducha. Takový pastýř ví, že je na cestě.“

„Když vedl církev, činil tak bez kompromisů, nyní jej Duch žádá, aby se vydal na cestu, aniž by věděl, co se stane. A pokračuje, protože nemá nic svého, neučinil ze stádce svoje vlastnictví. Sloužil. »Bůh nyní chce, abych odešel. Co mě tam potká, nevím. Jen od města k městu mi Duch svatý dosvědčuje a říká, že mě čekají pouta a soužení«. Toto věděl. »Neodcházím do penze. Jdu jinam, abych sloužil jiným církvím.« Vždy se srdcem otevřeným Božímu hlasu. Toto zanechávám, uvidím, co po mně chce Pán. Nekompromisní pastýř je nyní pastýřem putujícím.“

Za třetí papež vysvětlil, proč si pastýř nepřivlastňuje stádce. »Můj život nemá vůbec pro mě cenu« říká Pavel. Nepovažuje se za střed dějin, velkých či malých, komentoval papež a citoval lidové úsloví: »Jaký život, takové umírání; jaký život, takové loučení«. A Pavel si počíná svobodně, bez ústupků; je na cestě. Takto se loučí pastýř.“

„S tímto krásným příkladem se modlíme za pastýře, za naše pastýře, faráře, biskupy, papeže, aby jejich život byl bez ústupků, životem na cestě, životem, ve kterém se nepovažují za střed dějin a naučí se tak loučení. Modleme se za naše pastýře.“

Končil papež František dnešní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser