Rádio Vaticana

Duch svatý chrání víru před ideologizací

29.5.2017

Je zapotřebí nechat se Duchem svatým interpelovat, naučit se mu nejprve naslouchat a teprve potom přijímat rozhodnutí – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Pokud víra neuplatňuje duchovní rozlišování, stává se ideologickou, upozornil.

V posledním týdnu velikonočního období, které končí slavností Letnic, mluvil papež o Duchu svatém, který hýbe srdcem, inspiruje a budí emoce. Podnět si vzal z prvního čtení (Sk 19,1-8), které referuje o události, kterou označil za „Letnice Efezu“. Tamější obec, která měla víru, totiž nevěděla o existenci Ducha svatého. „Byli to dobří a věřící lidé – komentoval papež – ale neznali tento Otcův dar. Když na ně Pavel vložil ruce, dostalo se jim Ducha svatého a mluvili neznámými jazyky. Duch svatý totiž hýbe srdcem, jak čteme v evangeliích. Nikodém, žena trpící krvotokem, Samaritánka, cizoložná žena – ty všechny pobízí právě Duch svatý, aby přistoupili k Ježíši. Jaké místo má Duch svatý v našem životě?“ – tázal se papež František.

„Jsem schopen Mu naslouchat? Jsem schopen prosit o inspiraci dříve než se rozhodnu nebo promluvím či jednám? Anebo je moje srdce klidné, bez pohnutí: srdce strnulé? Některá srdce, pokud bychom je podrobili duchovní elektrokardiografii, by měla výstup zcela lineární, bez vzruchů. Také v evangeliích takoví existují. Pomysleme na učitele Zákona, kteří věřili v Boha, znali všechna přikázání, ale jejich srdce bylo uzavřené, bez pohnutí, nedali se zneklidnit.“

Ústřední pobídka dnešního Františkova kázání směřovala právě k potřebě nechat se zneklidnit, tedy interpelovat Duchem svatým, který umožňuje rozlišovat a chrání před ideologickou vírou.

„Nechat se zneklidnit Duchem svatým! Někdo může říci: »O tom jsem slyšel, otče, ale to je sentimentalismus«. Nikoli; může, ale nemá být. Pokud se ubíráš správnou cestou, není to sentimentalismus. Někdy pocítím ochotu něco učinit, navštívit nemocného, změnit život anebo s něčím přestat... Je třeba vnímat a rozlišovat. Rozlišovat, co cítím v srdci, protože Duch svatý je učitelem rozlišování. Člověk, který nemá v srdci tato hnutí a nerozpoznává, co se děje, je člověkem chladné a ideologické víry. Jeho víra je ideologická, to je celé.“

„V tom spočívá drama oněch učitelů Zákona, kteří nemohli Ježíše vystát. Proto je zapotřebí zpytovat, jaký je můj vztah k Duchu svatému,“ pokračoval Petrův nástupce.

„Prosím Jej, aby mne vedl cestou, kterou si mám každý den ve svém životě vybrat? Prosím, aby mi daroval milost rozlišovat dobré od méně dobrého? Dobro od zla se totiž rozpozná hned. Existuje však skryté zlo, které je menším dobrem, leč skrývá zlo. Prosím o tuto milost? Tuto otázku bych dnes rád zasel do vašich srdcí.“

Proto je třeba se ptát, zda máme srdce neklidné čili pohnuté Duchem svatým. V této souvislosti papež proto vybídnul, abychom si kladli otázku, zda „v případě, kdy pociťuji ochotu něco udělat, žádám Ducha svatého, aby mne inspiroval a řekl »ano« či »ne« anebo jen kalkuluji ve své mysli.“
V Apokalypse apoštol Jan začíná výzvou k sedmi církvím – sedmi diecézím té doby – aby naslouchaly tomu, co praví Duch svatý. „Prosme také my o tuto milost naslouchat tomu, co Duch říká naší církvi, naší komunitě, naší farnosti, naší rodině a každému z nás; o milost naučit se této řeči naslouchání Duchu svatému“ – uzavíral papež František dnešní ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser