Rádio Vaticana

Svět nás učí míru anestezií, abychom neviděli kříž

16.5.2017

Opravdový mír nemůžeme vyrobit my, je darem Ducha svatého – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Zdůraznil přitom, že „mír bez kříže není Ježíšův. Jedině Pán nás může obdařit mírem uprostřed soužení.“

„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ - z těchto Ježíšových slov (Jan 14, 27-31) pronesených při Poslední večeři si vzal Petrův nástupce podnět pro svoji homilii o významu míru darovaného Pánem. Zatímco dnešní první čtení ze Skutků apoštolů (14,19-28) líčí útrapy, které museli na svých cestách snášet Pavel a Barnabáš při hlásání evangelia. „Toto je Ježíšův pokoj?“ – tázal se papež. „Mír, který nám nabízí svět – dodal – je pokoj bez útrap. Nabízí nám umělý mír, redukovaný na klid. Je to mír, který si hledí pouze svých věcí, vlastního zabezpečení a aby nic nechybělo. Je to mír hýřivého boháče; uzavírá člověka a znemožňuje mu vidět dál.“

„Svět nás učí cestě míru anestezií. Uspává nás, abychom neviděli jinou životní realitu: kříž. Proto Pavel říká, že »do Božího království vejdeme jen tehdy když hodně vytrpíme«. Lze však mít pokoj uprostřed soužení? Z naší strany nikoli. My nejsme schopni vytvořit pokoj, který by byl poklidem - psychologickým a námi učiněným pokojem - protože utrpení existuje. Někdo má bolest, někdo nemoc, někdo smrt... existují trápení. Pokoj, který dává Ježíš, je darem. Je darem Ducha svatého. A tento pokoj vstupuje do soužení a jde kupředu. Není to nějaký stoicismus, něco, co dělá fakír. Nikoli. Je to něco jiného.“

„Je to Boží mír – pokračoval papež – je dar, který nám umožňuje jít dál. Ježíš, poté co zanechal učedníkům pokoj, zakouší muka v Getsemanské zahradě, avšak není bez Boží útěchy. Evangelium říká, že »se mu zjevil anděl z nebe a posiloval ho« (Lk 22,43).“

„Boží pokoj je skutečný, vstupuje do životní reality, nepopírá život. Život je takový. Existuje utrpení, jsou nemocní, je spousta nepěkného, jsou války... Avšak onen vnitřní pokoj, který je darem, se nevytrácí. Jde se dál s křížem a s utrpením. Pokoj bez kříže není Ježíšův, je to pokoj, který je možné koupit. Můžeme jej vyrobit, ale nemá trvání. Pomine.“

„Když se někdo rozzlobí – poznamenal dále papež – ztrácí pokoj. Když se moje srdce chvěje, pak proto, že nejsem otevřen Ježíšovu pokoji, protože nejsem schopen nést život tak, jak přichází, s kříži a bolestmi, které se objeví. Musíme prosit Pána o milost Jeho pokoje.“

„»Do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme.« Milost pokoje; neztratit onen vnitřní pokoj. Jeden světec o tom říká, že křesťan »při svém putování prochází mezi pronásledováními ze strany světa a útěchami od Boha« (Sv. Augustin, De civ. Dei XVIII, 51, 2). Pán ať nám dá správně chápat, jaký je tento pokoj, který nám dává On spolu s Duchem svatým.“ Končil papež František svoji homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser