Rádio Vaticana

Papež: Víra se nemění, avšak upevňuje se a roste

8.5.2017

Varovat se odporu proti Duchu svatému a být otevření Božím překvapením – vybízel papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Komentoval dnešní čtení ze Skutků apoštolů (11,1-18) popisující kontroverzi sv. Petra a prvotní křesťanské obce ohledně přijímání pohanů do církve.

Papež zdůraznil, že Duch svatý hýbe církví a uvádí křesťanské společenství do pohybu. „Duch svatý – řekl – působí zázraky, novosti, kterých se někteří obávali.“

„Duch svatý je darem Boha, našeho Otce, který nás neustále překvapuje. Je Bohem překvapení. Proč? Protože je Bohem živým, který přebývá v nás; Bohem, který hýbe naším srdcem; Bohem, který je v církvi, jde s námi a cestou nás neustále překvapuje. A tak jako svojí kreativou stvořil svět, tvoří touto kreativitou každý den nové věci. Je Bohem, který nás překvapuje.“

„To může zavdat podnět k nesnázím – poznamenal dále papež – jako se to stalo Petrovi, proti němuž se postavili ostatní učedníci, když se dozvěděli, že »pohané přijali Boží slovo«. Podle nich zašel Petr příliš daleko a vytýkali mu to. Považovali to za skandál a vyčítali mu: »Ty, Petr, skála církve! Kam nás to vedeš?«. Petr jim v odpověď vyprávěl o svém vidění, o Božím znamení, které jej přivedlo k přijetí tak odvážného rozhodnutí. Petr – řekl dále papež – dokázal přijmout Boží překvapení. Pánových překvapení však bylo tolik, že se museli sejít apoštolové, prodiskutovat je a dojít ke shodě, aby mohli společně učinit krok, který od nich požadoval Pán.“

„Vždycky, počínaje dobou proroků až po dnešek, se vyskytoval hřích odporování Duchu svatému, odpor proti Duchu. Tento odpor vytýká Štěpán členům velerady: »Vy vždycky odporujete Duchu svatému – jak vaši otcové, tak i vy« (Sk 7,51). Odpor proti Duchu svatému bývá vyjadřován slovy: »To nelze, protože vždycky to bylo takto, a tak je to třeba dělat. Nezaváděj takové novoty, Petře, uklidni se.. vezmi si pilulku na uklidnění... a buď v klidu.« Toto je uzavírání se hlasu Ducha. A Pán v Žalmu svému lidu praví: »Nezatvrzujte svá srdce jako vaši otcové« (srov. Žl 95).“

Pán po nás neustále žádá, abychom svá srdce nezatvrzovali – pokračoval papež s odkazem na dnešní evangelium (Jan 10,11-18). „Pán říká, že má i jiné národy, »jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince«, a že »bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř«. Pohané – řekl dále – byli považováni za zavržené, a třebaže uvěřili, nadále zůstávali věřícími druhé kategorie. Nikdo to neřekl, ale de facto to tak bylo.“

„Uzavřenost, odporování Duchu svatému. Věta, která vždycky zavírá a brzdí: »Vždycky to bylo takto«, zabíjí svobodu, radost, zabíjí věrnost Duchu svatému, který je vždycky napřed a nese církev kupředu. Jak ale mohu vědět, zda je něco z Ducha svatého anebo je to mondénní, z ducha tohoto světa či z ďáblova ducha? Jak? Je třeba prosit o milost rozlišování, tedy o nástroj, který nám dává samotný Duch. Rozlišovat v každém případě, co je třeba dělat. A tak jednali apoštolové. Sešli se, rozmlouvali a uviděli cestu vytyčenou Duchem svatým. Avšak ti, kdo tento dar neměli anebo o něj neprosili, zůstali uzavření a nehybní.“

My křesťané – řekl ještě papež – máme mezi tolika novostmi umět rozlišovat. Rozlišovat, co je novost, nové víno pocházející od Boha, a co je novost pocházející z ducha tohoto světa, novost přicházející od ďábla. Víra se nemění nikdy. Víra je tatáž. Je však v pohybu, roste a rozšiřuje se,“ řekl papež František a na vysvětlenou citoval svatého Vincence Lerinského: »Pravdy církve mají postupovat vpřed: s průběhem let se upevňovat, s časem rozvíjet a s průběhem věků růst do výšky.....« (srov. Modlitba se čtením z římského breviáře, z pátku 27. týdne v mezidobí). Svoji homilii pak Petrův nástupce zakončil výzvou: „Prosme Pána o milost rozlišování, abychom si nespletli cestu a neupadli do nehybnosti, rigidity a uzavřenosti srdce.“ .“

Milan Glaser