Rádio Vaticana

Hrozí nám, že přestaneme vnímat tón hlasu Dobrého pastýře Ježíše

7.5.2017

Papež František před modlitbou Regina Caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V evangeliu této neděle (srov. Jan 10,1-10), zvané „neděle Dobrého pastýře“, se Ježíš představuje pomocí dvou vzájemně se doplňujících obrazů. Obrazu pastýře a obrazu dveří ovčína. Stádce, jimiž jsme my všichni, mají za příbytek ovčín, který je útočištěm, kde ovce přebývají a odpočívají po námahách cesty. A ovčín je tvořen ohrazením s dveřmi, které hlídá vrátný. K ovcím přistupují různí lidé. Někdo vstupuje do ohrady dveřmi a někdo „tam vniká jinudy“ (v.1). Ten první je pastýř, druhý je cizí, který nemá rád ovce a přichází s jinými úmysly. Ježíš se ztotožňuje s tím prvním, má k ovcím důvěrný vztah vyjadřovaný hlasem, kterým je volá, a ony jej poznávají a následují (v. 3). Volá je, aby je vyvedl ven, na svěží pastviny, kde najdou dobrou potravu.

Druhý obraz, kterým se Ježíš představuje, jsou „dveře k ovcím“ (v. 7). Říká: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn“ (v.9), to znamená, že bude mít život a to v hojnosti (srov. v. 10). Kristus, Dobrý Pastýř se stal dveřmi spásy pro lidstvo, protože dal život za svoje ovce.
Ježíš je dobrý pastýř a přivádí ovce, je hlava, jejíž autorita se vyjadřuje službou, hlava, která dává život příkazem a nežádá druhé, aby jej obětovali. Takové hlavě je možné důvěřovat, jako ovce, které uposlechnou hlas svého pastýře, protože vědí, že je přivede na svěží a hojnou pastvu. Stačí signál, pokyn a následují ho, poslouchají a dávají se na cestu vedeny hlasem, ve kterém slyší mocného a zároveň jemnocitného přítele, který usměrňuje, chrání, utěšuje a léčí.

Takovým je pro nás Kristus. Existuje dimenze křesťanské zkušenosti, kterou možná ponecháváme trochu v ústraní, totiž duchovní a citovou dimenzi. Cit svého zvláštního spojení s Pánem jako ovce cítí svého pastýře. Někdy víru příliš racionalizujeme a hrozí nám, že přestaneme vnímat tón hlasu Dobrého pastýře Ježíše, který pobízí a přitahuje. Jako to prožili dva učedníci z Emauz, kterým zahořelo srdce, když k nim Zmrtvýchvstalý promlouval během cesty. Je to podivuhodná zkušenost cítit, že jsme milováni Ježíšem. Položte si otázku: „Cítím, že mne Ježíš má rád?“ Pro něho nikdy nejsme cizí, nýbrž přátelé a bratři. A přece není vždycky snadné rozpoznat hlas dobrého pastýře. Dávejte si pozor. Stále existuje riziko, že budeme roztěkáni lomozem mnoha jiných hlasů. Dnes jsme voláni k tomu, abychom se nedali odvést falešnou moudrostí tohoto světa, nýbrž následovali Zmrtvýchvstalého Ježíše jako jediného bezpečného vůdce, který dává smysl našemu životu.

V tento Světový den modliteb za povolání, zejména za kněžská povolání, aby nám Pán poslal dobré pastýře, prosme Pannu Marii ať provází deset novokněží, které jsem před chvílí vysvětil. Požádal jsem čtyři z nich, kteří patří do římské diecéze, aby přišli a spolu se mnou udělili požehnání. Matka Boží ať je oporou těm, které Pán povolal, aby pohotově a velkodušně následovali Jeho hlas.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV