2.5.2017 

Holandskou církev čekají radikální změny. Počet věřících v příštích letech významně poklesne a katolíci se budou muset vzdát většiny kostelů. Zůstane však nevelká skupina věřících se silnou a pravou vírou, evangelijní kvas – domnívá se holandský primas, kardinál Willem Eijk. Příznaky těchto proměn jsou podle něj viditelné už dnes. Generace katolíků polemizujících s učením církve vymírá. Mladá generace přijímá katolické učení bez problémů, modlí se, chápe význam adorace a pravidelně přistupuje ke zpovědi.
V rozhovoru pro italský týdeník Tempi kardinál Eijk poukazuje na spoušť, jakou sekularizace způsobila v holandské církvi. Zahájena byla v první polovině 20. století a v šedesátých letech nabrala na síle. Napomáhali jí liberální teologové, kteří podlehli dominantní kultuře. Vážně se zanedbala katecheze. Místo svátostí s námi mluvili o Che Guevarovi – vzpomíná na své mládí kardinál Eijk. Když jsem v polovině osmdesátých let sloužil jako kaplan, věděl jsem, že většina farníků s nesouhlasí s obsahem homilií. Tehdejší návštěva Jana Pavla II. (v květnu 1985) byla snad nejobtížnější v celém jeho pontifikátu. Protesty proti papežovi byly všudypřítomné – dodává holandský kardinál. Ve srovnání s touto situací je dnes možné hlásat víru bez překážek. Stáváme se malou církví, avšak se silnou vírou – zdůrazňuje kardinál Eijk.
Oficiální statistiky Spojených národů, které řadí Holaďany k nejšťastnějším národům světa (6. místo), mohou být zavádějící, poznamenává utrechtský arcibiskup. Jejich kritériem je totiž materiální blahobyt. Jiné průzkumy naopak ukázaly, že dvě třetiny Holaďanů jsou pesimisté, přesvědčení, že se jejich země ubírá špatným směrem.

Skladba holandských katolíků je pestrá. Křesťanští přistěhovalci, kterých je 800 – 900 tisíc, jsou často ve víře vzdělanější než domácí obyvatelstvo a ve farnostech velkých měst jsou často velmi aktivní, podotýká kardinál Eijk. Pokud jde o muslimské imigranty, připouští, že jistá část se rovněž sekularizovala. Od roku 2004 však lze sledovat posilování islámské identity, zejména Turci a Maročané jsou praktikující z 95%. Z milionu muslimů usazených v Holandsku navštěvuje každý pátek mešitu 40% vyznavačů islámu, což je značně více než v případě křesťanů, z nichž přichází na bohoslužby 10-15% a pravidelných účastníků katolických mší v neděli je méně než 5%. „Muslimové mají silnější náboženskou identitu než dnešní protestanté a katolíci,“ uzavírá kardinál Eijk.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.