Rádio Vaticana

Duch svatý dává svobodu a smělost hlásat Krista

24.4.2017

Nikdy nezapomenout, že naše víra je konkrétní a odmítá kompromisy a idealizace – kázal dnes papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty, po velikonoční přestávce, za účasti rady devíti kardinálů, kteří přijeli do Vatikánu na třídenní společné zasedání se Svatým otcem. Ve své homilii položil papež důraz na svobodu, kterou nám dává Duch svatý, abychom hlásali evangelium bez kompromisů a rigidity.

Petrův nástupce komentoval setkání Ježíše s Nikodémem (Jan 3,1-8) a svědectví, které vydali Petr a Jan po svém propuštění z vězení, kam je dala velerada, protože uzdravili chromého v Kristově jménu (Sk 4,23-31). „Ježíš – poznamenal papež – vysvětluje Nikodémovi laskavě a trpělivě, že je třeba se narodit znovu, z Ducha, a to znamená přejít z jedné mentality do jiné. Pochopit, co to znamená, lze na vyprávění ze Skutků apoštolů. Petr a Jan uzdravili chromého, a učitelé Zákona se snažili tuto veřejně známou událost nějak ututlat. Při výslechu odpovídali apoštolové jednoduše, a když jim bylo vyhrožováno, aby přestali hlásat Ježíšovo jméno, Petr odvětil: »Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli. Budeme mluvit dál...« (srov. Sk 4,20).

„Konkrétnost faktu, konkrétnost víry oponuje učitelům Zákona, kteří se snaží dojednat kompromis - řekl dále papež. Petr a Jan prokazují smělost Ducha a říkají pravdu otevřeně, odvážně a bez kompromisů. Tím hlavním je tu konkrétnost víry.“

„Někdy zapomínáme, že naše víra je konkrétní: Slovo se stalo tělem; nikoli ideou, nýbrž tělem. A když recitujeme Krédo, říkáme samé konkrétní věci: Věřím v Boha, který stvořil nebe i zemi, věřím v Ježíše Krista – narozeného – který zemřel... To vše jsou konkrétní skutečnosti. Naše Krédo neříká: Věřím, že musím jednat takto a učinit tamto a že věci jsou kvůli tomu či onomu..., nikoli! Jsou to konkrétní skutečnosti. Konkrétnost víry vede ke smělosti, ke svědectví až mučednictví, jež odporuje kompromisům nebo idealizaci víry.“

Pro ony učitele - pokračoval papež - se Slovo nestalo tělem, nýbrž Zákonem. Podle nich je nutné konat to a to až potud, ne víc, dělat toto a nic jiného.

„Uvízli tak v racionalistické mentalitě, která však nevymizela spolu s nimi. V dějinách totiž církev mnohokrát zamítla racionalismus, osvícenství, ale potom nezřídka upadla do teologie typu »toto se může a toto se nemůže«, »odtud až potud« a zapomínala na sílu svobody Ducha, na znovu zrození z Ducha, který dává svobodu, smělost hlásat zvěst, že Ježíš Kristus je Pán.“

Prosme Pána – vyzval papež – o tuto zkušenost Ducha, který přichází a jde, nese nás vpřed a dává nám pomazání víry, pomazání konkrétnosti víry.

„»Vítr vane, kam chce; slyšíš, jak hučí, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha« (Jan 3,8). Slyší šum, sleduje vanutí, sleduje hlas Ducha, aniž by věděl, kde skončí. Zvolil si totiž konkrétnost víry a zrození v Duchu. Pán ať nám všem daruje tohoto velikonočního Ducha, abychom šli po cestách Ducha bez kompromisů, bez rigidity a ve svobodě hlásali Ježíše Krista tak, jak přišel, tedy v těle.“

Končil papež František ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser