Obnovme místa dějinné paměti

2.4.2017 

Promluva papeže Františka k obyvatelům Mirandoly, diecéze Carpi

Drazí bratři a sestry,
v tomto vašem městě, které na sobě dosud nese viditelné stopy tvrdé zkoušky, bych rád objal vás a obyvatele ostatních lokalit postižených zemětřesením v květnu roku 2012. Již můj ctěný předchůdce, Benedikt XVI., několik týdnů po této události navštívil tento kraj, aby mu přinesl solidaritu a povzbuzení své i celého církevního společenství. Dnes jsem s vámi já, abych vás ubezpečil o sympatiích celé církve, dosvědčil před každým z vás svoji blízkost a povzbudil k cestě, kterou je ještě třeba k obnově vykonat. Srdečně zdravím pastýře vaší diecéze, mons. Francesca Cavinu, faráře a další kněze, starostu a další představitele. Chtěl bych ocenit Civilní ochranu, dobrovolníky a všechny, kdo se na různých stupních podílejí na rekonstrukčních pracích budov ve snaze obnovit obecní život.

Dobře vím, nakolik zemětřesení poškodilo humanitní a kulturní poklady vašeho kraje. Přemýšlím o znechucení, které prožíváte: zničené domy, zastavená výroba, zbořené kostely a jiné historické a umělecké památky, jež jsou symbolem spirituality a civilizace veškerého lidu. Myslím však zvláště na vnitřní rány, na utrpení těch, kdo přišli o svoje drahé a byli svědky promarnění celoživotních obětí. Ve dnech následujících hned po zemětřesení vzbudilo u všech velký podiv vaše svědectví důstojnosti a podnikavosti. S velkým úsilím a v evangelním duchu jste čelili nejistotě způsobené zemětřesením. V bolestných událostech jste rozpoznali a přijali tajemnou přítomnost Otce, který i v těch nejtěžších zkouškách miluje. Rány byly uzdraveny, ano byly uzdraveny. Jizvy však zůstávají a po celý život zůstanou. Kéž vám pohled na tyto jizvy dodává odvahu, abyste nadále rostli a vychovávali svoje děti v oné důstojnosti a v onom duchu naděje a odvahy, které jste měli ve chvílích bolesti.

Přál bych si, aby nikdy nepominula tato duševní síla, naděje a nadání k pracovitosti, jimiž se vyznačujete. Kéž se upevní váš úmysl nepodlehnout malomyslnosti tváří v tvář těžkostem, které dosud přetrvávají. Velmi mnoho bylo přece již vybudováno. Je však nyní velice důležité rozhodně se zasadit o obnovu historického jádra, které je místem dějinné paměti a tvoří neodmyslitelné prostory společenského a církevního života. Jsem si jist, že všem aktérům nebude chybět dobrá vůle, aby aby zajištěna rychlá realizace nezbytných prací pro obecné dobro.

Před vaším dómem, symbolickým místem víry a tradice tohoto kraje, těžce poškozeného zemětřesením, pozvedám spolu s vámi k Pánu vroucí modlitbu za oběti, za jejich příbuzné a za ty, kdo dosud žijí v tísnivé situaci. Pán ať dá každému pocítit svoji podporu! Položil jsem na oltář dómu kytici květů na památku těch, kteří nás opustili při zemětřesení.

Drazí bratři a sestry, za dva týdny budeme slavit Velikonoční Paschu. Ať síla zmrtvýchvstalého Pána poskytne oporu vašemu úsilí o dokončení rekonstrukce a oživí vaši naději. Panna Maria a vaši svatí ochránci ať vyprosí u Pána sílu lidem, kteří jsou dosud zkoušeni, aby se jejich mysli a srdci dostalo světla a síly a brzy se stalo skutečností to, nač všichni čekají. Děkuji vám za příklad, který jste dali všem lidem, příklad odvahy jít důstojně dál. Ze srdce žehnám vám zde shromážděným i veškerému obyvatelstvu.
A prosím vás, modlete se za mne. Děkuji.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.