28.3.2017
„Musíme se ptát, nakolik je udržitelná rovnováha založená na strachu,” napsal papež František v poselství na Konferenci OSN pro vypracování právně závazného nástroje k zákazu jaderných zbraní, která v těchto dnech probíhá v New Yorku (27.3. – 31.3.). V poselství, které přednesl podsekretář pro vztahy se státy mons. Antoine Camilleri stojící v čele vatikánské delegace, papež vyslovuje podporu cílům konference. Konstatuje, že v dnešním multipolárním světě, v němž mír a bezpečnost ohrožuje celá řada faktorů, počínaje terorismem a asymetrickými konflikty, vyvstává mnoho otázek nad neadekvátností držení jaderných zbraní. Vedle katastrofálních důsledků jakéhokoliv užití jaderného arsenálu, zmiňuje papež také obavy „z plýtvání jadernými zdroji k vojenským účelům”, ačkoli „by mohly být využívány k významnějším prioritám, jako je podpora míru a integrálního lidského rozvoje, stejně jako k boji s chudobou a uskutečňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj.”
Papež František zdůrazňuje, že rovnováha založená na strachu plodí pouze další strach a podvazuje důvěru mezi národy. „Mezinárodní mír a stabilita nemohou být založeny na falešné představě bezpečnosti, na ohrožení vzájemným zničením či naprostým vyhlazením, na pouhém udržování mocenské rovnováhy,” píše papež. Obrací pozornost k celému seznamu faktorů, na kterých je nutné stavět mírovou budoucnost světa. Vypočítává spravedlnost, integrální lidský rozvoj, respekt k základním lidským právům, péči o stvoření, rovnou účast všech na veřejném životě, důvěru mezi národy, podporu mírových institucí, přístup ke vzdělání a zdravotní péči, dialog a solidaritu. V této perspektivě je nutné hledět dále než pouze k držení jaderných zbraní, vybízí papež a varuje před krátkozrakým viděním problémů spojených s národní a mezinárodní bezpečností.
František poukazuje na to, že morální a humanitární imperativ směřující k naprosté likvidaci jaderných zbraní, vyžaduje reflexi nad „etikou míru a bezpečnosti”, která bude založena na mnohostranné spolupráci a dokáže překonat dnes rozšířený strach a izolacionismus.
Jakékoliv rozhodnutí v otázce jaderných zbraní musí být – vzhledem ke stále větší vzájemné závislosti a globalizaci – kolektivní a sjednané na základě vzájemné dohody, zdůrazňuje papež. Předpokládá to upřímný a široký dialog, kterého se musí zúčastnit jak státy vlastnící jaderný arsenál, tak i ty, které jej nemají, vojenský i soukromý sektor, náboženské komunity, občanská společnost a mezinárodní organizace, a který bude orientovaný na společné dobro a nikoliv utajené či partikulární zájmy.
Poselství Petrova nástupce na Konferenci OSN pro vypracování právně závazného nástroje k zákazu jaderných zbraní zakončuje optimistický akcent: „Lidstvo má schopnost pracovat společně na stavbě svého společného domu; máme svobodu, inteligenci a schopnost vést a řídit technologii, stejně jako schopnost omezit svoji moc a podřídit ji službě jinému druhu pokroku, který je lidštější, sociálnější a integrálnější” - napsal papež František.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.