Rádio Vaticana

Benediktini z Tabghy: Nenávist nesmí zvítězit

15.2.2017

„V dobách vzrůstajícího nacionalismu potřebujeme smíření a život, který má kořeny zapuštěné v evangeliu“, řekl kardinál Rainer Maria Woelki minulou neděli v kostele Rozmnožení chlebů a ryb v Tabgze na břehu Galilejského jezera. Kolínský arcibiskup slavil eucharistii v obnoveném benediktinském klášteře, který byl před půldruhým rokem z velké části poničen při žhářském útoku ze strany židovských extrémistů. O jeho obnovu se zasloužili němečtí katolíci a zejména Německý spolek poutníků do Svaté země, jemuž kolínský arcibiskup předsedá a který je vlastníkem kláštera. Žhářstvím, vyvolaném fanatickou nenávistí, bohužel hluboce utrpěly vztahy mezi náboženskými společenstvími v Izraeli, vysvětluje o.Matthias Karl, rektor kláštera v Tabgha.

„Tato nenávist trvá, protikřesťanská činnost pokračuje v malém i velkém – extrémisté ničí auta řeholních společenství, popisují klášterní zdi hanlivými nápisy namířenými proti Ježíši, Marii a křesťanům obecně. Díky Bohu jsou to jen malé skupinky extrémistů, ale problém stále trvá. Ve všech náboženstvích najdeme hrstku lidí, která otevřeně pracuje proti svému vlastnímu náboženství – nečtou ale přikázání, protože judaismus jim nedává možnost jednat proti křesťanům. Jsou to extrémisté, kteří by rádi měli toto území izraelského státu jen pro sebe a nikoho jiného. Nerespektují lidi, kteří nejsou Židé.“

Obnova kláštera stála zhruba milion dolarů – velkou měrou k ní přispěli také představitelé izraelské vlády a židovských obcí, muslimských a drúzských komunit. Slavnostní inaugurace se zúčastnil také izraelský prezident Reuen Rivlin (foto).

„Bylo to pro nás pěkné znamení. Přijel nás navštívit už po druhé – poprvé to bylo bezprostředně po požáru. Když jsme ho pozvali na obřad požehnání kláštera, ihned souhlasil a řekl, že nebude chybět. Přijel s manželkou, aby zdůraznil, že nešlo pouze o oficiální příležitost, nýbrž událost, na které mu osobně záleželo. Dal tak najevo, že nenávist je nepřijatelná, nezávisle na tom, kdo ji vyvolává – takovým postojům je třeba stále bránit. Pro nás to bylo důležité znamení, protože tak potvrdil, že stát nepřijímá protikřesťanská extrémistická gesta. Přáli bychom si, aby se další nenávisti předcházelo výchovou a v rámci různých institucí, které se tady ve Svaté zemi starají o bezpečnost. Pochopili jsme, že je třeba více pracovat na lepší a důstojnější budoucnosti pro různé náboženské skupiny, které zde žijí.“

Místní obyvatelé si přitom velice cení práce, kterou benediktini vykonávají nejenom pro poutníky i hosty, nýbrž i pro palestinskou a izraelskou mládež a děti. Jako jeden příklad za všechny jmenujme dům Beit Noah, který přijímá děti se zdravotním postižením a jejich rodiny.

„Když jsme si uvědomili, že klášter zapálili dva židovští mladíci, moc nás to bolelo, protože se snažíme o dobré vztahy se židovskou komunitou. Bylo pro nás tedy velmi důležité, že po žhářském útoku nás vyhledala řada židovských obyvatel na výraz solidarity. Díky darům židovské obce jsme opětovně vybudovali nádvoří a křížovou chodbu. Řekli jsme si tedy, že jsme zažili dvojí oheň – první mnohé zničil a druhý byl sycen láskou mnoha Židů. V tak těžké situaci to byla pěkná zkušenost – pochopili jsme totiž, že nás jako křesťany přijímají na těchto svatých místech, která jsou pro nás tak důležitá. Určitě zde proto chceme pokračovat v dalším životě a mít dveře otevřené pro kohokoli, kdo přijde se srdcem plným lásky a pokoje.“

Jak doplňuje o. Matthias, je nicméně důležité, aby viníci žhářského útoku byli postaveni před spravedlnost, čímž by se vydalo rozhodné varování před obdobnými skutky.

„Zatím není známo, jak se proces zakončí. Ze své strany žádáme izraelský stát, aby uplatnil zákony také proti vlastním občanům, pokud se dopustí něčeho špatného, nikoli jen vůči problematickým Palestincům, jak si toho občas lze všimnout. Těší nás, že zodpovědné státní úřady vyvinuly velké úsilí, aby identifikovaly viníky žhářského útoku. To ale nestačí, nyní je nezbytné pokračovat v procesu, protože takový čin není přijatelný“.

říká o. Matthias Karl.

Jana Gruberová