Rádio Vaticana

Ježíš nedělá z lidí odosobněnou masu

31.1.2017

Budeme-li s vytrvalostí hledět na Pána, s úžasem zjistíme, že je to On, kdo s láskou hledí na nás – řekl papež František v homili při ranní mši v kapli Domu sv. Marty v den liturgické památky sv. Jana Boska.

Autor listu Židům nás v dnešním čtení (Žid 12,1-4) vybízí, abychom »vytrvale běželi o závod« víry a měli »upřeny oči na Ježíše«. V evangeliu (Mk 5,21-43), jež popisuje uzdravení ženy, která se potajmu dotkla Ježíše obklopeného zástupem, si Ježíš všímá nás a dívá se na nás. „Je nám totiž neustále nablízku, vždycky je mezi lidmi,“ poznamenal papež.

„Není s ochrankou, která by jej provázela, aby se Jej lidé nemohli dotknout. Nikoli! Je v zástupu, obklopen lidmi. Pokaždé, když Ježíš vyšel, byl tam zástup. Odborníci na statistiky by možná publikovali studii nazvanou »Pokles popularity rabbiho Ježíše«. On však usiloval o něco jiného, hledal lidi. A lidé hledali Jeho, měli oči upřeny na Něho, a On měl oči upřeny na ně. Mohlo by se říci, že na lid, na dav. Nikoli! Na každého! A to je zvláštnost Ježíšova pohledu. Ježíš neproměňuje lidi v masu, Ježíš se dívá na každého.“

Dnešní úryvek z Markova evangelia líčí dva zázraky. Jednak uzdravení ženy, která trpěla dvanáct let krvácením. Když spatřila v zástupu Ježíše, řekla si, že podaří-li se jí dotknout alespoň střapce jeho šatů, bude udravena. Tak se stalo a Ježíš onen dotek postřehl. Druhým zázrakem bylo vzkříšení dvanáctileté Jairovy dcery. Ježíš si všimne, že dívka, kterou vzkřísil, má hlad, a říká rodičům, aby jí dali najíst.

„Ježíšův pohled je upřen na to velké i na to malé. Tak se dívá Ježíš. Dívá se na nás všechny, ale vidí každého z nás. Vidí naše velké problémy nebo naše velké radosti a postřehuje i maličkosti, protože je nám blízko. Ježíš se neleká velkých věcí, ale dbá také na maličkosti. Takto se dívá Ježíš.“

Pokud budeme mít vytrvale oči upřeny na Ježíše - pokračoval papež - stane se nám to, co se po vzkříšení Jairovy dcery přihodilo lidem, kteří - jak říká evangelium - »byli úžasem jako bez sebe«.

„Jdu¨, dívám se na Ježíše, kráčím vpřed s očima upřenýma na Ježíše a co vidím? Že On má své oči upřeny na mne! A to je to, co způsobuje tento velký úžas. Je to úžas ze setkání s Ježíšem. Nemějme však strach! Nemějme strach, stejně jako jej neměla ona žena, která se šla dotknout střapce Ježíšova pláště. Nemějme strach! Běžme touto cestou a mějme oči stále upřené na Ježíše. A dostane se nám tohoto krásného překvapení, které nás naplní úžasem: sám Ježíš upřel své oči na mne.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser