Bez různorodosti bychom byli sektou - říká předseda francouzského episkopátu

16.1.2017 

Katolíci ve Francii tvoří velmi pestrou komunitu – vyplývá to z podrobných sociologických výzkumů, provedených pro nakladatelství Bayard, kterému patří mimo jiné deník La Croix. Za katolíky se považuje 53% Francouzů, ale pouze 5% chodí pravidelně do kostela. Autoři průzkumu se tentokrát neomezili pouze na tradiční dělení věřících na praktikující a nepraktikující, protože toto dělení neukazuje celou složitost katolické komunity. Místo toho vytvořili šest profilů francouzských katolíků, kteří se sami považují za angažované. Celkem představují 26% společnosti.

Nejpočetnější skupinou jsou tzv. „sváteční a kulturní“ katolíci (45%). Do kostela přicházejí při velkých rodinných slavnostech, posílají děti na katechezi a katolicismus považují za věc identity. Hlasují pro pravici, na současného papeže hledí nedůvěřivě a nepřátelsky jsou nastaveni k migrantům.

Na druhém místě co do velikosti je skupina „sezónních a bratrských“ katolíků (26%). Do kostela chodí pouze na velké svátky, ale angažují se v charitativní činnosti. Papež František je fascinuje a jsou otevření pro migranty. S nelibostí pohlížejí naopak na velké manifestace na obranu rodiny jako „Manif pour Tous“.

Skupinu katolíků, kteří se pravidelně účastní bohoslužeb, průzkum dělí do dvou skupin. První z nich označuje jako „observanty“. Ti tvoří 7% angažovaných katolíků. Přicházejí pravidelně na mše, účastní se poutí, modlí se růženec a rádi přijdou na adoraci Nejsvětější svátosti. Modlí se v rodině, děti posílají do katolických škol a do skautských skupin. Odsuzují pokoncilní deviace, ale nikoliv koncil. Jejich osobními příklady jsou Jan Pavel II., Benedikt XVI. nebo Fabrice Hadjadj. Hájí rodinu a život a vůči papeži Františkovi se staví poměrně kriticky.

Druhou skupinu označuje průzkum jako „koncilní katolíky“, kteří tvoří 14% procent angažovaných katolíků, a rovněž patří mezi praktikující, ačkoli o něco méně než „observanti“. Z křesťanského poselství je pro ně nejdůležitější milosrdenství a boj se sociální exkluzí. Jsou často přítomni v církevních strukturách a angažují se v charitativní činnosti. Velmi silně jsou navázání na papeže Františka a zpravidla vstřícně nastaveni k migrantům.

Průzkum francouzských sociologů vyznačuje ještě dvě menší skupiny. Jsou to tzv. „nadšenci“ a „emancipovaní“. Do každé z nich spadají čtyři procenta angažovaných katolíků. Do první patří ti, kdo prožili v životě obrácení, jsou spojeni s charismatickým hnutím a jsou praktikující. Naopak emancipovaní katolíci mají k víře individualistický přístup. V minulosti bývali označováni za levicové katolíky. Angažují se v politických a humanitárních záležitostech, ale do kostela přijdou zřídkakdy a papežovy reformy považují za příliš zdrženlivé.

Předseda francouzského episkopátu vyjádřil potěšení z výsledku průzkumu. Velkou různorodost označil za bohatství francouzské církve: „Bez ní bychom byli sektou“ – uvedl arcibiskup Georges Pontier.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.