12.12.2016 

„Modlím se, aby nám Boží obraz, vtištěný do každého člověka, napomohl rozpoznávat v druhých lidech posvátný dar, obdařený nesmírnou důstojností. Především v konfliktních situacích respektujme tuto nejhlubší důstojnost a učiňme z aktivního nenásilí svůj životní styl.“ Těmito slovy uvozuje papež František poselství k 50. Světovému dni míru, který připadne na první den nového roku. Když se tento den v osmašedesátém roce slavil poprvé, bl. Pavel VI. varoval před tlakem ctižádostivých nacionalismů, násilnými výboji a represemi zavádějícími klamný občanský řád. Překvapuje, že tyto výroky nepozbyly nic ze své aktuálnosti, důležitosti a naléhavosti, poznamenává papež František a doporučuje jedinou odpověď – nenásilí jako styl mírové politiky. „Kéž láska a nenásilí převažují v našich mezilidských, společenských a mezinárodních vztazích. Když oběti násilí dokážou odolat pokušení pomsty, mohou se stát nejvěrohodnějšími protagonisty nenásilných procesů budování míru. Kéž se naše rozhodnutí, vztahy, činy a politika ve všech svých formách vyznačují nenásilím – a to od místní, každodenní úrovně až po celosvětový řád“, vyzývá Svatý otec. Násilí totiž rozvíjí spirálu smrtonosných střetů, ze kterých těží pouze několik „pánů války“, a v nejhorším případě může vést k fyzické a duchovní smrti mnoha, ne-li přímo všech, lidí.

Také Ježíš žil v době plné násilí, poznamenává dále papež František. Učil však, že pravým bitevním polem, na kterém se utkávají násilí a pokoj, je lidské srdce: „Co vychází z člověka, to ho poskvrňuje.“ (Mk 7,21). Ježíš nicméně navzdory této skutečnosti přináší radikálně kladnou odpověď, neúnavně káže o bezvýhradné lásce Boha, který přijímá a odpouští, vštěpuje apoštolům, aby milovali své nepřátele (Mt 5,44) a nastavili také druhou tvář (Mt 5,39). Ježíš vytyčil cestu nenásilí, ubíral se po ní až do samého konce, až na kříž, kterým zrušil nepřátelství a zjednal pokoj (Ef 2,14-16). Kdo přijímá Ježíšovu dobrou zvěst, umí rozpoznat své vnitřní násilí a dává se uzdravit Božím milosrdenstvím. Takto se sám stává nástrojem smíření, podle výzvy sv. Františka z Assisi: Zvěstujete-li pokoj ústy, mějte ho více ve svých srdcích! (Františkánské prameny, 1469).

Pokud tedy chceme Ježíše opravdu následovat, musíme se ztotožnit s Ježíšovým nenásilím, které je realistické. „Bere totiž v úvahu, že je ve světě příliš mnoho násilí, příliš mnoho nespravedlnosti a že se tato situace nepřekoná ničím jiným, než projevením větší lásky a většího dobra.“ (Angelus,18.2.2007) , cituje papež František svého předchůdce Benedikta XVI., podle kterého „křesťanská nenásilnost nespočívá v tom, že se vydáme zlu napospas, nýbrž odpovídáme zlu dobrem (Řím 12,17-21), čímž se láme řetěz nespravedlnosti“ (tamtéž).

Svatý otec František poté vypočítává příklady lidí, kteří z nenásilí učinili svůj životní program a mezi kterými vynikají ženy – od sv. Matky Terezy až po libérijskou aktivistku Leymah Gboweeovou. Připomíná také komunistické režimy východní Evropy, k jejichž zvrácení přispěla křesťanská společenství vytrvalou modlitbou a odvážnými skutky. Jak píše Jan Pavel II., „pádu těchto mocenských bloků bylo všude dosaženo nenásilným bojem, který použil pouze zbraní pravdy a spravedlnosti“ (Centessimus annus, 23). Papež František dále zdůrazňuje, že nenásilí a soucit nejsou výlučným majetkem katolické církve, nýbrž nacházíme je rovněž v jiných náboženstvích. „Rozhodně opakuji: neexistují teroristická náboženství. Násilí znesvěcuje Boží jméno. Pouze mír je svatý, nikoli válka!“, naléhá Svatý otec.

Jestliže se násilí rodí v lidském srdci – a tudíž v domácím prostředí, také nenásilí má vycházet z rodiny a šířit se z domácností do celého lidstva. „Příklad svaté Terezie z Lisieux nás vybízí k prožívání malé cesty lásky, abychom nezmeškávali příležitost k laskavému slovu, úsměvu či jakémukoli dobrému gestu, které zasévá mír a přátelství“, povzbuzuje papež František. Také Ježíš nám poskytuje „příručku“ mírových strategií ve svém Horském kázání, dodává. Osm blahoslavenství by se proto mělo stát programem pro politické i náboženské představitele, vrcholové manažery, mediální lídry a lidi, zaujímající zodpovědné postavení v mezinárodních institucích, doporučuje Svatý otec v závěru. Katolická církev bude vždy doprovázet jakýkoli pokus o budování míru, využívající aktivní a kreativní nenásilí, ujišťuje Petrův nástupce v poselství ke Světovému dni míru, které tradičně podepsal o slavnosti Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu, a hojně vzývané Královny míru.

PLNÉ ZNĚNÍ papežského POSELSTVÍ ke Světovému dni míru 2017 je ZDE

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.