Svatá brána se zavírá, milosrdenství vůči ranám Svaté země zůstává

3.12.2016 

Mše svatá v Bazilice Národů, kterou slavili jeruzalémský patriarchální vikář, mons. William Shomali, spolu s kustodem Svaté země, o. Francescem Pattonem, dnes odpoledne zakončila rok milosrdenství ve Svaté zemi. Uzavřela se při ní Svatá brána (foto), která byla otevřena vloni 13. prosince právě v Bazilice Smrtelné úzkosti Páně v Getsemanské zahradě. Jak vysvětluje arcibiskup Pierbattista Pizzaballa, OFM, byl to rok naplněný nevelkými, nicméně významnými iniciativami. Apoštolský administrátor latinského patriarchátu v Jeruzalémě se v těchto dnech v Římě účastnil bilaterálního jednání Komise Svatého stolce pro náboženské vztahy s judaismem a delegace Vrchního Rabinátu státu Izrael.

“Jak řekl papež František, nyní máme těžit z toho, co se v tomto roce vykonalo, a nadále udržovat Bránu milosrdenství otevřenou. Kde by to mělo být aktuálnější než u nás? Zde ve Svaté zemi milosrdenství potřebujeme k uzdravení mnoha ran a rozkolů, které se nás dotýkají.“

Co Svatý rok přinesl ve Svaté zemi?

“Velké množství různých iniciativ. Nečekali jsme žádné velké události, které by nějak změnily běh dějin a ke kterým samozřejmě nedošlo. Na místní úrovni ale bylo učiněno mnoho malých kroků – jmenoval bych pomoc uprchlíkům, spolupráci mezi palestinskými a izraelskými školami. Tedy četné, byť nepatrné iniciativy, které trochu poznamenaly běžný život mnoha lidí.“

Izraelsko-palestinská jednání nicméně uvízla v mrtvém bodě. Co byste si v této souvislosti přál?

“Přál bych si, aby politici, tedy lidé, kteří rozhodují, měli odvahu a určitou vizi. Bohužel musím s velkou dávkou realismu uznat, že v krátkodobé a střednědobé perspektivě tu nic takového nevidím. Nicméně existuje nezanedbatelná činnost na úrovni občanských sdružení a také na náboženské rovině ve vztazích mezi křesťany, židy a muslimy. Jsou to iniciativy, které se nedostanou do zpráv, přičemž je možná dobře, že se tam nedostanou, protože při jejich zviditelnění by pravděpodobně nastoupil strach, který by mohl vše zkomplikovat. Nicméně tu jsou, a to ve velkém množství.“

V závěru jednání bilaterální komise jste podepsali společné prohlášení Vrchního izraelského rabinátu a Svatého stolce. Poté, co Organizace Spojených národů pro vědu, výchovu a kulturu (UNESCO) vydala rezoluci, která jmenuje svatá místa ve východním Jeruzalémě pouze v arabštině, se ve vatikánsko-izraelském prohlášení mluví o pokusu popřít biblické dějiny a vazbu židovského národa k jeho posvátným místům na Chrámové hoře.

“Tato okolnost zjevně vyvolala velké rozladění, zejména z židovsko-izraelské strany, nikoli kvůli obsahu dané rezoluce, nýbrž spíše kvůli způsobu, jakým byla sepsána a vypracována, který je objektivně problematický. Naše společné prohlášení tedy potvrzuje princip všeobecné úcty k postvátným místům – jak muslimským, tak křesťanským a židovským. Zejména však upozorňuje na úctu k dějinám – nikdo nechce popřít současnou realitu, ale není v naší moci změnit dějiny.“

K jakým dalším krokům se chystá společná komise po tomto společném prohlášení?

“Budeme pokračovat dalším setkáváním ve Svaté zemi, v Izraeli, v hovoru o různých otázkách. Příští téma bude o médiích a etice, což je velmi aktuální.“

Uvedl pro Vatikánský rozhlas apoštolský administrátor latinského patriarchátu v Jeruzalémě, arcibiskup Pizzaballa.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.