Papež: Největším pokušením lidu je odmítnutí božského způsobu kralování

20.11.2016 

Dnešní liturgickou slavností Krista Krále se skončil Svatý rok milosrdenství. Za účasti 70 tisíc lidí slavil papež František na Svatopetrském náměstí eucharistii spolu s novými kardinály, které jmenoval na včerejší konzistoři. Přítomni byli také ostatní členové kardinálského kolegia, včetně dvou českých kardinálů Dominika Duky a Miloslava Vlka, dále stovka biskupů a přes tisíc kněží. Petrův nástupce ve své homilii mluvil o božském způsobu Ježíšova kralování, které je paradoxní a není z tohoto světa.

Velikost Jeho království nespočívá v moci podle tohoto světa, nýbrž v Boží lásce, schopné dosáhnout ke všem a uzdravit všechno. Kvůli této lásce se Kristus snížil k nám, přebýval v naší lidské ubohosti a zakusil to nejpodřadnější postavení působené nespravedlností, zradou a opuštěností. Zakusil smrt, hrob a pekelné hlubiny. Takto se náš Král vydal až na hranice veškerenstva, aby objal a spasil vše živé. Neodsoudil nás, ani nás nedobýval, neporušil naši svobodu, nýbrž stal se cestou pokorné lásky, která vše omlouvá, všemu věří a všechno vydrží. Jedině tato láska přemohla a nadále přemáhá naše velké protivníky: hřích, smrt a strach.
Bylo by však málo věřit, že Ježíš je Králem veškerenstva a středem dějin, pokud jej neučiníme středem svého vlastního života. Všechno by bylo marné, kdybychom nepřijali Jeho osobně a kdybychom nepřijali Jeho způsob kralování.

„Pomáhají nám v tom – řekl dále papež – tři postavy: lid, který se dívá; skupina, která stojí pod křížem, a zločinec ukřižovaný spolu s Ježíšem.“ V souvislosti s tou druhou skupinou, zahrnující starší lidu, vojáky a zločince, pak řekl:

Všichni se Ježíšovi vysmívají. Adresují mu tutéž provokaci: „Zachraň sám sebe!“ (srov. Lk 23,35.37.39). Je to nejhorší pokušení lidu. Tady pokoušejí Ježíše, jako to činil ďábel na začátku evangelia (srov. Lk 4,1-13), aby odmítnul božský způsob kralování a kraloval podle logiky tohoto světa, totiž sestoupil z kříže a potřel svoje nepřátele! Je-li Bohem, ať tedy dokáže svoji moc a svrchovanost! Toto pokušení je přímým útokem na lásku: „zachraň sám sebe! (vv.37.39), nikoli druhé, ale sám sebe. Ať převládne „já“ svojí silou, svojí slávou a svým vlastním úspěchem. Je to nejstrašlivější pokušení, první a poslední pokušení evangelia. Ježíš však k tomuto útoku na svůj způsob existence mlčí, nereaguje. Nebrání se, nepokouší se přesvědčovat, nedělá apologetiku svého kralování. Spíše pokračuje v lásce, odpouští, prožívá moment zkoušky podle Otcovy vůle v jistotě, že láska přinese plody.

O třetí postavě papež řekl:

Tento člověk, který na Ježíše pouze hleděl, v Jeho království uvěřil. A neuzavřel se do sebe, ale se svými pochybeními, svými hříchy a ubohostmi se obrátil k Ježíši. Prosil, aby na něj bylo pamatováno, a zakusil Boží milosrdenství: „Dnes budeš se mnou v ráji“ (v.43). Jakmile dáme Bohu možnost, pamatuje na nás. On je připraven naprosto a navždy smazat hřích, protože Jeho paměť neregistruje spáchané zlo a na rozdíl od naší paměti nemá neustále na zřeteli utrpěná příkoří. Bůh nevzpomíná na hřích, nýbrž pamatuje na nás, na každého z nás, svých milovaných dětí. A věří, že je vždycky možné začít znovu, povstat.
Prosme také o tento dar otevřené a živé paměti. Prosme o milost nikdy nezavírat dveře smíření a odpuštění, nýbrž umět překračovat zlo a neshody a otevírat každou možnou cestu naděje. Jako Bůh věří v nás nekonečně víc než si zasloužíme, tak také my jsme povoláni šířit naději a dávat možnost druhým. Neboť třebaže se Svatá brána zavře, vždycky pro nás zůstává dokořán otevřena pravá brána milosrdenství, kterou je Kristovo Srdce. Z probodnutého boku Zmrtvýchvstalého bude až do konce časů prýštit milosrdenství, útěcha a naděje.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Po bohoslužbě před polední mariánskou modlitbou Anděl Páně papež František řekl:

Na závěr této bohoslužby chvalme Boha a děkujme Bohu za dar, kterým byl Svatý rok milosrdenství pro církev a pro mnohé lidi dobré vůle. Uctivě zdravím prezidenta Italské republiky a přítomné oficiální delegace. Vyjadřuji hluboké uznání představitelům italské vlády a ostatním institucím za spolupráci a vynaložené úsilí. Vřelé díky pořádkovým službám, pracovníkům pohostinských, informačních a zdravotnických služeb a dobrovolníkům různého věku i původu. Děkuji zejména Papežské radě pro podporu nové evangelizace, jejímu předsedovi, a všem, kteří nejrůznějším způsobem spolupracovali.
Vděčná zmínka patří těm, kteří se přičinili o zdar tohoto Svatého roku duchovně: myslím na četné staré a nemocné lidi, kteří se bez přestání modlili a obětovali svoje utrpení za průběh tohoto Svatého roku.

Zvláště bych rád poděkoval klauzurním řeholnicím v předvečer Dne Pro orantibus, který připadá na zítřek. Všechny vybízím, aby obzvláště pamatovali na tyto naše sestry, které se plně věnují modlitbě a potřebují naši duchovní i materiální solidaritu.

Papež pak připomněl včerejší beatifikaci francouzského bosého karmelitána Marie-Eugene od Dítěte Ježíše (vl. jménem Henri Grialou), který žil v letech 1894-1967:

Včera byl ve francouzském Avignonu beatifikován otec Marie-Eugene od Dítěte Ježíše, bosý karmelitán, zakladatel sekulárního institutu Notre Dame de Vie, Boží muž, pozorný k duchovním a materiálním potřebám bližních. Jeho příklad a přímluva ať jsou nám oporou na cestě víry.

Zcela na závěr pak poznamenal:

Rád bych srdečně pozdravil vás všechny, kteří jste z různých zemí přišli u příležitosti uzavření Svaté brány baziliky svatého Petra. Panna Maria ať nám všem pomáhá uchovávat v srdci a zužitkovávat duchovní dary Svatého roku milosrdenství.

Potom Petrův nástupce před zraky přítomných ještě slavnostně podepsal apoštolský list, který vychází u příležitosti zakončení Svatého roku. Nese titul Misericordia et Misera. Papež jej dnes symbolicky předal zástupcům Božího lidu. Obsah apoštolského listu bude prezentován v pondělí dopoledne ve vatikánském tiskovém středisku a jeho pracovní český překlad vyjde na našich stránkách.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.