Vlažní ztrácejí schopnost kontemplace

15.11.2016 

Dávat si pozor, abychom se nestali vlažnými křesťany a nezmizel nám z očí Pán – varoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež mluvil o tom, jak nás Pán »kárá«, aby probudil naši spící a vlažnou duši, a vysvětloval také, jak rozpoznávat, kdy Pán klepe na naše dveře.

Vlažnost vytýkal Pán křesťanům z Laodicejských obcí v knize Zjevení, z níž se četlo v dnešní liturgii (Zj 3,1-6.14-22), odkud si papež František vzal podnět k dnešnímu kázání. Poukázal přitom na skutečnost, že „Pán používá důrazných slov, když o tom, kdo není »studený, ani horký«, říká, že jej »vyplivne ze svých úst«. Pán vytýká nekonzistentní a klamný klid,“ dodal papež a položil otázku:

Co si myslí ten, kdo je vlažný? Pán to zde říká: myslí si, že je bohatý. »Mám všeho dost, nic nepotřebuji«. Jsem klidný. Tento klid je klamný. Když v duši nějaké církve, nějaké rodiny, nějaké komunity, nějakého člověka je vždycky všechno v klidu, není tam Bůh.

„Vlažným Pán radí – pokračoval papež – aby neupadli do netečnosti, do přesvědčení, že nic nepotřebují a že nečiní nikomu nic zlého. Pán říká těm, kdo se považují za bohaté, že jsou ubozí a politováníhodní, avšak– dodal – činí to s láskou, aby objevili jiné bohatství, které může darovat jenom Bůh.“

Nikoli ono bohatství duše, o kterém se domníváš, že jej máš, protože jsi dobrý, všechno děláš a všechno je v klidu. Jiné bohatství, které přichází od Boha, vždycky přináší kříž, bouři a určitý neklid v duši. »Radím ti, aby ses oblékl a neukazovala se tvá ošklivá nahota.« Vlažní nepozorují, že jsou nazí, jako v pohádce o nahém císaři, o kterém dítě řekne, že je nahý. Vlažní jsou nazí.

„Vlažní“, řekl dále papež, „ztrácejí schopnost kontemplace, schopnost vidět velké a krásné věci Boží. Proto se je Pán snaží probudit a pomoci jim k obrácení. Činí tak rovněž tím, že nás zve: »Hle, stojím u dveří a klepu«. Tady - pokračoval papež František - je důležitá vnímavost, protože Pán nám chce dát něco dobrého, chce k nám vejít. Jsou křesťané – konstatoval dále – kteří si nevšimnou, že klepe Pán. Každý hluk je pro ně stejný. Je mu však třeba rozumět správně, protože Pán přináší útěchu. Stojí před námi, abychom Jej pozvali dál. Tak jako tomu bylo se Zacheem, o kterém mluví dnešní evangelium (Lk 19,1-10). Zvědavost tohoto muže malé postavy – řekl papež - byla zaseta Duchem svatým.

Iniciativa přichází z Ducha směrem k Pánu: Pán se zastavuje, podívá se nahoru a říká: »Pojď a pozvi mne k sobě«. Pán se zastavuje, vždycky s láskou: Buď aby nás pokáral nebo pozval ke stolu nebo se dal pozvat. Stojí, aby nám řekl: »Probuď se, otevři, sestup«. Vždycky je to On. Dovedu rozpoznávat ve svém srdci, když mi Pán říká »probuď se«? Když mi říká »otevři«? Když mi říká »pojď dolů«? Ať nám Duch svatý dává milost umět rozpoznávat tato volání.

Končil papež ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.