Rádio Vaticana

Pastorace povolání není plán, nýbrž setkání s Kristem

21.10.2016

Pastorace povolání není jeden ze sektorů církevní činnosti, úřad v kurii, ani vypracovávání projektů, nýbrž setkání s Kristem, řekl dnes papež František účastníkům kurzu o duchovním povolání, který zorganizovala Kongregace pro klérus.

“Nikoli náhodou jste si jako téma svého setkání zvolili slova sv. Bedy Ctihodného Miserando atque eligendo. Nevybral jsem si toto motto po nějaké konferenci ani kvůli líbivým teoriím, nýbrž poté, co jsem na sobě zakusil milosrdný Ježíšův pohled. Je tedy krásné, že jste z mnoha částí světa přijeli sem, abyste se zamýšleli nad pastorací povolání, ale prosím, ať vše neskončí jen pěkným kongresem.“

Pastorace povolání znamená naučit se Ježíšovu stylu – tedy procházet místy každodenního života, beze spěchu se zastavovat, s milosrdenstvím hledět na bratry a přivádět je k setkání s Bohem Otcem, učil papež.

“Také v případě Matoušova povolání narážíme na tytéž detaily – nejprve Ježíš vychází, aby kázal, potom vidí Léviho, jak sedí v celnici, a konečně jej povolává. Můžeme se zastavit u těchto tří sloves, která naznačují dynamiku jakékoli pastorace povolání : vycházet, vidět, povolávat.“

V souvislosti s vycházením požádal papež přítomné kněze a biskupy, aby byli skutečnými pastýři uprostřed lidu a naslouchali zejména mladým lidem, byť to vyžaduje hodně trpělivosti. Je smutné, poznamenal Svatý otec, když kněz žije sám pro sebe, opevní se v bezpečí fary, sakristie anebo hrstky věrných. Druhé sloveso – vidět – s sebou nese ticho a klid, pokračoval papež.

“Dnešní spěch a rychlé střídání podnětů, kterým jsme vystavováni, bohužel nevytvářejí prostor pro ono vnitřní ticho, kterým se rozléhá Pánovo volání. Takové riziko hrozí rovněž našim společenstvím.“

Varoval papež a vyzval k neuspěchanému, hlubokému, ale zároveň bdělému a pozornému pohledu, který má doprovázet rozlišování povolání.

“Zejména u kněžských povolání a při vstupu do semináře vás prosím o rozlišování v pravdě, o pohled rozvážný a ostražitý, který se střeží lehkomyslnosti a povrchnosti. Zvláště bratrům biskupům radím k bdělosti a opatrnosti. Církev a svět potřebují zralé a vyrovnané kněze, nebojácné a velkorysé pastýře, kteří jsou schopni stát lidem nablízku, naslouchat jim a projevovat milosrdenství.“

A konečně třetí sloveso – volat – které je typickým slovem křesťanského duchovního povolání.

“Ježíš nepronáší dlouhé projevy, nepředkládá program, jehož stoupenci se máme stát, nedělá proselytismus ani neposkytuje hotové odpovědi. Obrací se k Matoušovi a říká pouze: Pojď za mnou! Takto v něm vzbuzuje touhu po novém cíli a otevírá jeho život směrem k „místu“, které přesahuje jeho malou celnici, kde dosud seděl.“

Také my se proto snažme, abychom z víry neučinili sbírku receptů anebo celek norem, hodných dodržování, doporučoval v závěru papež. Pomáhejme naopak mladým lidem, aby si kladli správné otázky, vydali se na cestu a objevili radost z evangelia, řekl mimo jiné Svatý otec účastníkům kurzu o pastoraci povolání.

Jana Gruberová