Rádio Vaticana

O pokrytcích a pokrytectví

14.10.2016

Při následování Pána je důležité neklamat sami sebe a nic si nenalhávat, abychom neupadli do pokrytectví – oné duchovní schizofrenie, ve které sice mnohé prohlašujeme, aniž bychom to však praktikovali. Tak by se dalo shrnout ranní kázání z Domu sv. Marty nad dnešním evangeliem (Lk 12,1-7), ve kterém Ježíš vyzývá učedníky, aby se varovali farizejského kvasu. Existuje dobrý a špatný kvas, poznamenal papež František. Kvas, který působí růst Božího království anebo růst jeho pouhého zdání. Kvas totiž vždy vede k růstu – když je dobrý, nabývá hojně a podstatně na objemu a stává se z něj dobrý chléb, dobré těsto – roste dobře. Špatný kvas nevede k dobrému růstu, vysvětlil papež na příběhu ze svého dětství:

”Pamatuji si, že když jsme byli děti, babička o masopustu dělávala sladkosti z velice tenoučkého těsta. Potom je smažila v oleji a to těsto se nafukovalo a nadouvalo, ale když jsme do něj kousli, zase splasklo. Babička nám o tom cukroví, kterému jsme v dialektu říkali “bugie”, tedy lži (česky Boží milosti), povídala: “Vidíte, je to jako se lží – zdá se veliká, ale nic v sobě nemá, ani špetku pravdy a podstaty”. A Ježíš nám říká: “Varujte se farizejského kvasu”. Co je to za kvas? Je to pokrytectví. “Varujte se farizejského kvasu, to znamená pokrytectví”.

Pokrytectví znamená, že se ústy dovoláváme Pána, ale srdce je mu vzdáleno, pokračoval Svatý otec.

”Pokrytectví s sebou nese vnitřní rozdělení – něco říkáme a něco jiného děláme. Je to jakási duchovní schizofrenie. Pokrytec se také přetvařuje – vypadá laskavě a zdvořile, ale za zády svírá dýku. Pomysleme na Heroda – jak dvorně přijal mudrce, ačkoli jej v nitru sužoval strach. A pak jim při loučení řekl – Jen jděte a pak se vraťte, řekněte mi, kde je to dítě, abych se mu šel poklonit! Aby ho šel zavraždit! Pokrytec má dvojí tvář, dokáže předstírat. Ježíš o znalcích Zákona říká: mluví, ale nejednají. A to je další forma pokrytectví – existeciální nominalismus těch, kteří věří, že vše vyřčené už je čin. Tak to není – věci je nutné dělat, nikoli o nich pouze mluvit. Pokrytec je nominalista, který je přesvědčen, že se vše vykoná vyřčením. Pokrytec rovněž není schopen sebeobžaloby – nikdy na sobě nenajde sebemenší poskvrnu, a proto obviňuje druhé. Vzpomeňme si na třísku a trám…Tak tedy můžeme popsat onen farizejský kvas, kterým je pokrytectví.”

V závěru ranní homilie papež František vyzval, abychom dnes zpytovali svědomí a rozpoznali, zda rosteme díky dobrému anebo špatnému kvasu. Ptejme se: V jakém duchu jednám? V jakém duchu se modlím? V jakém duchu se obracím k druhým lidem? V duchu, který buduje, anebo duchu, který vyvane jako vzduch? Důležité je neobelhat sami sebe, nic si nenalhávat, ale říci pravdu.

”Jak pravdivě se zpovídají děti! Děti nikdy, ale opravdu nikdy při zpovědi nevysloví lež, nikdy nemluví o něčem abstraktním. Jsou konkrétní: Udělal jsem to, a to, a to…Když děti stojí před Bohem a druhými lidmi, mluví konkrétně. Proč? Protože mají dobrý kvas, díky němuž rostou tak, jako roste Boží království. Kéž také nám všem Pán dává Ducha svatého a milost jasné mysli, abychom si dokázali říci, jaký kvas působí náš růst, v jakém kvasu jednáme. Jsem poctivý a čitelný člověk, anebo pokrytec?”

Jana Gruberová